Budoucnost asistivních technologií v medicíně

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Interní Med. 2018; 20(4): 163  

Novinky v terapii rezistentní hypertenze

Latest developments in the management of resistant hypertension

prof. MUDr. Renata Cífková, CSc.

Interní Med. 2018; 20(4): 167-170 | DOI: 10.36290/int.2018.030  

Hypertenzí rezistentní na léčbu v současné době rozumíme stav, kdy doporučená léčba nedokáže snížit hodnoty krevního tlaku (TK) v ordinaci lékaře na < 140/90 mm Hg a nedostatečná kontrola hypertenze je potvrzena ambulantní monitorací TK nebo měřením TK v domácích podmínkách. Doporučená medikamentózní léčba rezistentní hypertenze zahrnuje kombinaci tří antihypertenziv podávaných v optimálních nebo maximálně tolerovaných dávkách; součástí kombinace by mělo být diuretikum, dále obvykle nejčastěji inhibitor ACE/sartan + blokátor kalciových kanálů. Odhadovaná prevalence při použití této definice je pravděpodobně méně než 10 % u medikamentózně léčených...

Proč selháváme v léčbě dyslipidemie?

Why do we fail when treating dyslipidemia?

MUDr. Tereza Altschmiedová, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(4): 171-176 | DOI: 10.36290/int.2018.031  

Dyslipidemie představuje rizikový faktor mnoha onemocnění, z nichž za nejzávažnější je považována ateroskleróza jako příčina pozdějšího rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, která představují stále nejvýznamnější příčinu úmrtí na celém světě. V současné době téměř nikdo nezpochybňuje léčbu dyslipidemií jako účinný prostředek v prevenci kardiovaskulárních chorob. Jejím základem jsou u všech nemocných opatření nefarmakologická, lékem první volby jsou potom statiny, o jejichž prospěšnosti a bezpečnosti máme dlouhodobé důkazy. Aby však léčba dyslipidemií splnila svůj hlavní cíl, tj. snižování kardiovaskulární morbidity a mortality, je nezbytné dosahovat...

Praktické poznámky ke konzumaci tuků ve vztahu k ateroskleróze a kardiovaskulárním příhodám

Practical comments on fat consumption with relation to atherosclerosis and cardiovascular events

MUDr. Igor Romanko, doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., MUDr. Michaela Romanko Ingrischová

Interní Med. 2018; 20(4): 178-182 | DOI: 10.36290/int.2018.032  

Úprava jídelníčku patří k základním režimovým opatřením při prevenci kardiovaskulárních onemocnění na všech úrovních. Postupy odborných společností nabízejí rámcová doporučení ohledně skladby každodenní stravy. V praxi však mohou být tato doporučení pro pacienty až příliš obecná a ti pak mohou mít problém orientovat se na dnešním pestrém a různorodém trhu potravin. Je žádoucí, aby pacient věděl nejen to, co je dobré pro zdraví, ale taky proč tomu tak je. V tomto článku se zaměřujeme na tuky, jako jednu z hlavních složek výživy, a snažíme se v souvislostech poukázat na jejich význam ve zdravé výživě a prevenci kardiovaskulárních onemocnění tak, aby...

Prediabetes

prof. MUDr. Kateřina Štechová, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(4): 183-188 | DOI: 10.36290/int.2018.033  

Prediabetes (porucha glukózové homeostázy) je klinicky němé období předcházející manifestaci diabetu. Je charakterizováno zvýšenou lačnou glykemií a/nebo vyšší glykemií po glykemické zátěži. Glykemie ale ještě nedosahuje hodnot diagnostických pro diabetes. Prediabetes není zatím považován za klinickou jednotku. Existují dnes ale již jasné důkazy, že „toxické kardio‑metabolické procesy“, které ve fázi prediabetu probíhají, jsou škodlivé a mohou navodit například vznik chronických mikrovaskulárních komplikací. Klíčová pro vznik prediabetu je inzulinová rezistence. Zdá se, že primárním patogenetickým mechanismem by mohlo být vytvoření...

Možnosti vyšetření a podpory mikrocirkulace u syndromu diabetické nohy

How to examine and support microcirculation in pactients with diabetic foot

MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(4): 189-196 | DOI: 10.36290/int.2018.058  

Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost patologie na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a volbu vhodného krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických, jako jsou systémově účinkující hyperbarická oxygenoterapie či rheoferézní terapie a různé typy lokálních, převážně fyzikálních...

Léčba obezity a zkušenosti s centrálně působícím antiobezitikem

Obesity treatment and experience with a centrally-acting antiobesity agent?

MUDr. Dita Pichlerová

Interní Med. 2018; 20(4): 198-200 | DOI: 10.36290/int.2018.059  

Článek stručně připomíná vývoj antiobezitik od počátku užívání až do současnosti a navazuje představením nového dvojkombinačníhopreparátu s centrálním duálním působením. Ve dvou částech představí neintervenční observační multioborovoustudii použití nového léku. V tomto čísle se zabýváme tříměsíční účinností a další číslo přinese shrnutí půlročního podávánívčetně nežádoucích účinků a některých názorů pacientů na novou léčbu.

Nová evropská a česká doporučení pro léčbu hepatitidy B

New European and Czech guidelines for hepatitis B therapy

prof. MUDr. Petr Husa, CSc.

Interní Med. 2018; 20(4): 202-206 | DOI: 10.36290/int.2018.034  

Infekce virem hepatitidy B (HBV) je stále celosvětově zdravotním problém s měnicí se epidemiologií v závislosti na řadě faktorů, především na vakcinační politice a migraci. Chronická infekce HBV je označení pro infekci trvající déle než 6 měsíců. Jde o dynamický proces, který odráží interakce mezi virovou replikací a hostitelskou imunitní odpovědí. Ne všichni pacienti chronicky infikovaní HBV mají chronickou hepatitidu B. Všechny osoby chronicky infikované HBV jsou ve zvýšeném riziku progrese do jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Dlouhodobé podávání účinných nukleosidových nebo nukleotidových inhibitorů virové DNA polymerázy – reverzní...

Edoxaban

prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., doc. MUDr. Růžena Lábrová, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(4): 207-210 | DOI: 10.36290/int.2018.035  

V posledních letech se dostaly do základní klinické praxe blokátory faktoru Xa, které v mnoha indikacích nahrazují derivátykumarinu (warfarin) a současně mají větší bezpečnost a účinnost. Je to především nevalvulární fibrilace síní, hluboká žilnítrombóza a plicní embolie a v poslední době také elektrická kardioverze. Edoxaban se objevuje jako čtvrté přímé angtikoagulans(třetí inhibitor faktoru Xa), které má data z klinických studií ve všech těchto oblastech, a navíc výhodné dávkování lékujedenkrát denně.

Co nového přinesl kongres ESC 2018 o apixabanu?

prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC

Interní Med. 2018; 20(4): 211-214  

Výběr novinek z aktuálních doporučení pro léčbu chronických žilních chorob vydaných v červnu 2018

Selected news from the current guidelines for treating chronic venous disease issued in June 2018

doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.

Interní Med. 2018; 20(4): 215-218  

Nová doporučení pro diagnostiku a léčbu chronických žilních onemocnění byla recentně publikována v časopise International Angiology, který je oficiálním časopisem společnosti International Union of Angiology (IUA). Dokument vznikl pod dohledem několika mezinárodních společností, tedy nejenom IUA, podílely se na něm i European Venous Forum, The Cardiovascular Disease Educational and Research Trust a Union Internationale de Phlebologie. Hlavním editorem těchto doporučení je Andrew Nicolaides. Celkově však podklady zpracovávalo více než 40 renomovaných autorů. Velmi obsažná je kapitola o patofyziologii chronických žilních chorob ve vztahu k léčebným farmakologickým...

Zemřel prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc.

MUDr. Eva Račická

Interní Med. 2018; 20(4): 210