Jaroslav Rybka - moudrý učitel a výborný společník

MUDr. Jerguš Mistrík

Interní Med. 2006; 8(12): 519  

Akutní komplikace diabetes mellitus

Acute complications of diabetes mellitus

MUDr. Pavlína Piťhová

Interní Med. 2006; 8(12): 523-525  

V dobách před objevem inzulinu byla dekompenzace diabetu (ketoacidóza nebo hyperosmolární syndrom) hlavní příčinou smrti diabetiků 1. typu a jednou z hlavních příčin smrti pacientů s diabetem 2. typu. Po objevu inzulinu a potentních sulfonylureových perorálních antidiabetik a po jejich uvedení do terapeutické praxe se objevila další poměrně frekventní komplikace – hypoglykemie. Nežádoucím účinkem léčby biguanidy může být rozvoj laktátové acidózy. Klinický význam akutních komplikací v poslední době ustoupil poněkud do pozadí, zejména díky správné edukaci nemocných a možnosti domácího selfmonitoringu glykemie. Nicméně, pokud k nim dojde, zůstávají...

Příspěvek k problematice Sudeckova syndromu

Tribute to Sudeck syndrome discussion

doc. MUDr. Milada Emmerová CSc, MUDr. Jiří Růžička Ph.D, doc. MUDr. Milan Hadravský CSc, MUDr. Jana Koudelová, doc. MUDr. Boris Kreuzberg CSc, prof. MUDr. Karel Koudela CSc

Interní Med. 2006; 8(12): 526-530  

Sudeckova dystrofie je více než 100 let citovaný název souboru příznaků, který představuje komplikaci poranění nebo operace převážně na končetinách. Ze subjektivních příznaků dominuje nevysvětlitelná bolest, zpravidla distálně od vyvolávajícího podnětu, a dále pak objektivně prokazatelný lokální edém, změna barvy, rozdíl v kožní teplotě, potivosti a pochopitelně i změna funkce postižené končetiny. Pokud nedojde k přetětí bludného kruhu, tj. k likvidaci lokální hypoxie vzniklé vazomotorickou instabilitou, může dojít během týdnů až měsíců k progresi uvedených příznaků  až do fáze těžkých a irreverzibilních trofických změn kůže a jejích adnex, svalů a šlach,...

Mechanické srdeční chlopně versus bioprotézy

MECHANICAL HEART VALVES VERSUS BIOPROSTHESES

prof. MUDr. Jan Dominik Cc

Interní Med. 2006; 8(12): 531-533  

Výběr optimální srdeční chlopně k náhradě je určován především věkem operovaných, jejich přidruženými chorobami a vztahem k antikoagulační léčbě. Bioprotézy jsou vhodné pro operované starší 65 let bez rizikových faktorů tromboembolizace, pro nemocné s kontraindikací antikoagulační léčby, pro nemocné s krátkou životní prognózou a také pro náhrady chlopní v pravém srdci. V ostatních situacích jsou implantovány chlopně mechanické.

Zpráva z XIII. Sjezdu České internistické společnosti

MUDr. Filip Málek

Interní Med. 2006; 8(12): 557-558  

Vývoj ischemické mitrální regurgitace 2. stupně po kardiochirurgické revaskularizaci myokardu

MUDr. Petr Vymětal, doc. MUDr. Petr Němec CSc, MUDr. Vilém Bruk, MUDr. Martin Troubil, MUDr. Marian Benčat

Interní Med. 2006; 8(12): 548-550  

Autoři sledují soubor 67 pacientů s ischemickou chorobou srdeční a ischemickou mitrální regurgitací 2.stupně. Po samotné kardiochirurgické revaskularizaci myokardu došlo k významné redukci předoperačního stupně mitrální regurgitace 1.9 na pooperační stupeň MR 1.2.

Pseudocysta příštítného tělíska v terénu polynodózní strumy jako vzácná příčina primární hyperparatyreózy

MUDr. Milan Halenka, doc. MUDr. Zdeněk Fryšák CSc, MUDr. Pavel Koranda Ph.D, MUDr. Ladislava Kučerová

Interní Med. 2006; 8(12): 551-553  

Cystický útvar v oblasti krku může být tvořen ve vzácných případech paratyreoidální tkání. V diferenciálně diagnostické rozvaze je nutno na tuto neobvyklou anomálii myslet, a to i v případě, že nález neprovázejí typické klinické příznaky či laboratorní změny svědčící pro primární hyperparatyreózu. Předkládáme popis případu funkčně aktivního cystického adenomu příštítného tělíska – pseudocysty jako příčiny primární hyperparatyreózy. Poukazujeme na úskalí, se kterými se lze setkat při určení správné diagnózy. V našem případě bylo stanovení diagnózy komplikováno současným výskytem polynodózní strumy. Autoři shrnují základní kroky, které by měly...

Atorvastatin: citius, altius, fortius?

MUDr. Jan Piťha

Interní Med. 2006; 8(12): 545-547  

Atorvastatin patří k nejúčinnějším lékům kardiovaskulárních onemocnění. Byla prokázána jeho účinnost na kardiovaskulární příhody, která je zprostředkována především jeho hypolipemickým působením. Jeho vysoké dávky (80 mg) byly v léčbě kardiovaskulárních onemocnění bezpečné a účinnější než nižší dávky účinných či středně vysoké dávky méně účinných statinů. Zda je toto vysoké dávkování účinnější nežli střední dávky účinných statinů (40 mg atorvastatinu a ekvivalentní dávky ostatních statinů), není jasné. Také není jasné, zda takto vysoké dávky jsou bezpečné v případné kombinaci s fibráty.

Antiagregační léčba po ischemické cévní mozkové příhodě

Antiaggregation treatment for ischaemic stroke

MUDr. Ondřej Škoda

Interní Med. 2006; 8(12): 534-538  

Antiagregační léčba je bezpečná a prokazatelně účinná již v akutní fázi ischemické cévní mozkové příhody (CMP). Těžiště jejího využití je však především v oblasti sekundární prevence u pacientů po překonané CMP či tranzitorní ischemické atace (TIA), kde je indikována pro všechny pacienty, kromě skupiny určené k dlouhodobé perorální antikoagulaci. Antiagregačními léky, u nichž byla prokázána bezpečnost a účinnost, jsou acetylsalicylová kyselina (ASA), thienopyridinové deriváty a dipyridamol. ASA je základním antiagregačním lékem. Její efekt není přímo závislý na dávce, doporučené dávkování je 50–325 mg/den. Je-li klinicky evidováno selhání...

SELFMONITORING U OSOB S DIABETEM

Mgr., Bc. Pavla Kudlová, doc. MUDr. Rudolf Chlup CSc

Interní Med. 2006; 8(12): 539-544  

Článek pojednává o moderních přístupech k samostatnému měření glykemie pomocí proužků a glukometrů i pomocí systémů pro kontinuální monitorování koncentrace glukózy v intersticiu. Je zmíněno i monitorování glykosurie a ketonurie. Selfmonitoring má význam pro kontrolu léčby diabetu může být využit i ke stanovení individuálních glykemických indexů potravin.

SESTERSKÁ PROFESNÍ ROLE „ADVOKÁTA PACIENTA“

Mgr. Lenka Špirudová, PhDr. Jaroslava Králová

Interní Med. 2006; 8(12): 554-556  

Článek upozorňuje na sesterskou profesní roli, která prozatím v ČR není detailněji studována, vyučována ani cíleně praktikována. Upozorňuje na roli, jejíž naplňování ale pacientská veřejnost jednoznačně očekává. Rámcově seznamuje s teorií k sesterské roli „advokát pacienta“ a předkládá příklady situací z praxe. Jedním ze záměrů autorek je, mimo jiné, také snížit nedůvěru a zmírnit ambivalentní postoje, které tato role sester může vzbuzovat.