O nových nemocech z povolání

prof. MUDr. Petr Brhel, CSc.

Interní Med. 2011; 13(9): 323  

Terapie akutní bronchitidy

Managing acute bronchitis

MUDr.Norbert Pauk, Ph.D.

Interní Med. 2011; 13(9): 327-328  

Akutní bronchitida (akutní zánět průdušek) bývá velmi častá diagnóza, za kterou se ale mohou skrývat často jiná akutní a chronická onemocnění dýchacího systému. Recidivující akutní bronchitidy by měly být vždy důvodem k podrobnějšímu vyšetření respiračního traktu včetně vyšetření funkce plic. Častými diagnózami po podrobném vyšetření bývají časná stadia chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo průduškového astmatu (asthma bronchiale), ale i onemocnění, která se nediagnostikovala v dětském věku (cystická fibróza, ciliární diskineze a různé imunodeficity).

Vitamin D a frailty

Vitamin D and frailty

prof.MUDr.Hana Matějovská Kubešová, CSc., MUDr.Jana Tůmová, MUDr.Vlasta Polcarová, MUDr.Hana Meluzínová

Interní Med. 2011; 13(9): 329-333  

Syndrom frailty znamená ve vztahu k seniorské populaci nejen křehkost ve smyslu pohybového systému a nebezpečí pádů a fraktur, ale také komplexní syndrom zahrnující náchylnost k častým orgánových dekompenzacím, k infekčním epizodám, k psychické labilitě a rychlejšímu úbytku kognitivních funkcí. Vitamin D jako jeden z liposolubilních vitaminů byl dosud v klinické praxi vázán na dětský věk a vývoj skeletu. V posledních letech však přicházejí četné nové informace o významně složitějším zapojení vitaminu D do celé řady pochodů a funkcí lidského organizmu. Součástí přehledného článku jsou podkapitoly poskytující aktuální informace o vztahu vitaminu...

Mikroelementy ve stáří

Microelements in senior citizens

MUDr.Božena Jurašková, Ph.D., MUDr.Petra Hegerová, doc.MUDr.Iva Holmerová, Ph.D.

Interní Med. 2011; 13(9): 334-336  

Autoři se snaží popsat úlohu mikroelementů v seniu, příčiny a důsledky jejich deficitu. Stopové prvky sehrávají v organizmu významnou roli v řadě biochemických, imunologických pochodů. Jejich deficit způsobuje poškození vedoucí ke zhoršení nejen stávajících patologických procesů ve stáří, ale je příčinou vzniku dalších, neméně významných pro stárnoucí organizmus.

Jaké nové léky můžeme očekávat v léčbě dyslipidemií?

What new drugs to expect in treating dyslipidaemia?

MUDr.Michal Vrablík, Ph.D.

Interní Med. 2011; 13(9): 337-339  

Hypolipidemická léčba představuje v současnosti základ strategie ke snížení rizika kardiovaskulární příhody. Jejich kombinací můžeme toto riziko snížit v některých případech nad rámec možností monoterapie. Přesto řada nemocných nedosahuje potřebného snížení aterogenních lipidů v séru i při využití všech dostupných možností léčby. Aktuálně probíhá intenzivní výzkum a ve fázi klinických zkoušek je řada nových léčiv ovlivňujících hladiny LDL-cholesterolu (mipomersen, eprotirome, inhibitory PCSK-9), HDL-cholesterolu (CETP inhibitory, analoga apoA1) či triglyceridů (všechna již uvedená léčiva a inhibitory MTP). Potvrdí-li se teoretické předpoklady...

Průjmová onemocnění jako vedlejší účinek farmakoterapie

Diarrhoea as a side effect of drug therapy

MUDr.Jindra Lochmannová

Interní Med. 2011; 13(9): 340-342  

V článku je definováno průjmové onemocnění, jeho etiopatogenetické rozdělení, je popsán klinický obraz průjmových onemocnění i možných komplikací, problematika diagnostiky a terapie průjmů. Zvláštní pozornost je věnována otázce průjmu jako nežádoucího účinku farmak, jsou uvedeny nejdůležitější látky způsobující průjmy. Dále pak je zmíněna otázka polypragmazie především u starších pacientů a její vliv na průjmová onemocnění.

Imunostimulační terapie, rizika, přínosy, současné možnosti

Immunostimulating therapy, its risks, benefits, and current possibilities

MUDr.Mgr.Jitka Petanová, CSc.

Interní Med. 2011; 13(9): 343-346  

Imunostimulační terapie je jedním z imunointervenčních přístupů k pacientům. Indikací k jejímu použití jsou recidivující infekce, především dýchacích cest a trávicího traktu. Cílem imunostimulace je s využitím různých imunostimulačních prostředků zvýšit funkce přirozené i specifické imunity a zlepšit tak obranyschopnost pacienta. Tato terapie je spojena s určitými riziky, kterým lze ve většině případů i předcházet.

Akútna polymyozitída - príčina febrilného stavu u 74-ročného muža

Acute polymyositis - a cause of febrile condition in a 74-year-old man

MUDr.Peter Kružliak, MUDr.Marta Chamulová, MUDr.Katarína Žuchová

Interní Med. 2011; 13(9): 350-352  

Polymyozitída a dermatomyozitída patria do skupiny imunogénnych (autoimunitne podmienených) idiopatických myozitíd. Manifestujú sa ako samostatné formy, v kombinácii s inými autoimunitnými ochoreniami alebo v kombinácii s malígnymi nádorovými ochoreniami. Včasné určenie spravnej diagnózy je pri týchto ochoreniach veľmi dôležité, lebo predstavujú v dospelosti, ale aj u detí, najväčšiu skupinu získaných myopatií, ktoré sú potenciálne dobre liečiteľné. Práve včasné stanovenie diagnózy polymyozitídy a voľba adekvátneho, optimálneho terapeutického postupu sú rozhodujúcimi faktormi, ktoré ovplyvňujú prognózu ochorenia. Autori popisujú klinickú kazuistiku...

Syndrom arteria mesenterica superior - syndrom Wilkie

Superior mesenteric artery syndrome - Wilkie´s syndrome

MUDr.Lucie Válková

Interní Med. 2011; 13(9): 353-354  

Syndrom arteria meseterica superior (dále SMA sy) neboli syndrom Wilkie je velmi vzácné onemocnění charakterizované mechanickou kompresí třetí části duodena mezi břišní aortou (AA) a horní mezenterickou tepnou (SMA). Kazuistika popisuje případ 52leté ženy s bolestmi břicha, pocity plnosti, zvracením částečně natrávené stravy a hmotnostním úbytkem 12 kg za 12 měsíců.

Studie MOTUDI - ovlivnění hmotnosti inzulinovou léčbou u nemocných s DM2 v ČR

The MOTUDI study - influencing weight with insulin therapy in type 2 diabetes patients in the Czech Republic

prof.MUDr.Jindřiška Perušičová, DrSc.a studijní skupina

Interní Med. 2011; 13(9): 355-359  

Inzulin je stále považován za nejefektivnější léčbu nemocných s DM2, ale také přetrvává obava ze zvyšování hmotnosti v souvislosti s inzulinovou léčbou. V našem retrospektivním sledování 189 nemocných (105 žen a 84 mužů) s DM2, kterým byla zahájena inzulinová léčba pro neuspokojivou kompenzaci diabetu, jsme sledovaly vývoj jejich hmotnosti a glykovaného hemoglobinu v prvních letech po změně léčby na inzulin. Průměrný věk při odhalení diabetu byl v našem souboru 50,7 roku a průměrná doba mezi manifestací cukrovky a zahájením inzulinové léčby byla 9,7 let. Nemocní zvýšili svoji hmotnost z 85,53 kg při zahájení inzulinové léčby na 88,90 po 4 letech,...

Tuky v potravinách a jejich nutriční hodnocení

Fats in food and their nutritional evaluation

prof.Ing.Jana Dostálová, CSc.

Interní Med. 2011; 13(9): 347-349  

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Tuky, jedna ze tří hlavních živin, patří mezi nezbytné složky lidské výživy. Slouží jako zdroj energie a řady esenciálních látek – esenciálních mastných kyselin, vitaminů, antioxidantů a dalších látek ochranných. Mají významný vliv na senzorickou hodnotu potravin a pokrmů. Vysoký příjem tuku (nad 35 % z celkového energetického příjmu) a nevhodné složení mastných kyselin přijímaného tuku (vysoký obsah nasycených a trans-nenasycených mastných kyselin) jsou příčinou řady neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, zejména nemocí srdce a cév, diabetes mellitus II. typu, některých druhů rakoviny,...

Jak zvládnout rychle bolest

How to manage pain quickly

MUDr.Pavlína Nosková

Interní Med. 2011; 13(9): 360-364  

Účelně vedená léčba akutní bolesti představuje prevenci přechodu do chronického stavu. Je nutno využít všech dostupných metod farmakoterapie i u běžné nenádorové bolesti pohybového aparátu, hlavy, zubů a dysmenorey, s ohledem na bezpečnost a výskyt možných nežádoucích účinků užívaných analgetik. Neznalost farmakologie laickou veřejností u volně prodejných léčiv, zejména z řad nesteroidních antirevmatik, má za následek jejich nadužívání a zbytečné hospitalizace i úmrtí pacientů. Základní principy léčby bolesti jsou přístupné a pravidelně aktualizované v Metodických doporučeních pro léčbu bolesti SSLB (Společnost pro studium a léčbu bolesti).

Autodidaktický test 8/2011

Interní Med. 2011; 13(9): 365-366