Interní Med. 2016; 18(2)
Interní Med. 2016; 18(2): 61-65 | DOI: 10.36290/int.2016.015
Intersticiální plicní procesy (IPP), také nazývané difuzní parenchymatózní onemocnění plic, jsou široká skupina onemocnění čítajících okolo 160 nozologických jednotek, které jsou charakterizovány různým stupněm zánětu a různým stupněm plicní fibrózy nejen na úrovni plicního intersticia. Nové poznatky o těchto nemocech vedly v roce 2013 k vytvoření nové klasifikace jedné z podskupin intersticiálních plicních procesů nazývané idiopatické intersticiální pneumonie (IIP). IIP se dělí na hlavní, vzácné a neklasifikovatelné. Idiopatická plicní fibróza (IPF) je nejběžnějším typem IIP se špatnou prognózu, která je způsobena progresí fibrotické přestavby...
Interní Med. 2016; 18(2): 66-70 | DOI: 10.36290/int.2016.016
V článku shrnujeme přehled současných názorů na kombinační léčbu a fixní kombinace pro léčbu arteriální hypertenze podle platných odborných doporučení ESH/ESC a ČSH z let 2013 a 2012. Dle medicíny založené na důkazech jsou nejčastěji doporučované dvojkombinace antihypertenziv blokátor renin-angiotenzinového systému (ACEI nebo blokátor receptorů AT1 pro angiotenzin II – sartan) a blokátor kalciového kanálu, blokátor renin-angiotenzinového systému a diuretikum a blokátor kalciového kanálu a diuretikum. Kromě fixních dvojkombinací je k dispozici i fixní trojkombinace zmíněných lékových skupin.
Interní Med. 2016; 18(2): 71-73 | DOI: 10.36290/int.2016.017
Mnozí pacienti nedosahují cílových hodnot lipidogramu kvůli poddávkování podávaných statinů. Studie IMPROVE-IT přinesla důkazy, že další snižování LDL cholesterolu ezetimibem po terapii statiny u pacientů s anamnézou akutního koronárního syndromu vede k dalšímu snížení KV rizika.
Interní Med. 2016; 18(2): 74-76 | DOI: 10.36290/int.2016.018
Svalové symptomy při užívání statinů (statin associated muscle symptoms, SAMS) snižují adherenci pacientů k této účinné terapii. Jedná se o nespecifické svalové bolesti, které mohou, ale nemusejí být provázeny elevací kreatinkinázy. Jejich výskyt je odlišný dle typu studie, ve které byl zkoumán. Zvýšené riziko rozvoje SAMS mají pacienti vyššího věku, ženského pohlaví, s konkomitantní medikací, komorbiditami, zvýšenou fyzickou aktivitou, příjmem alkoholu a geneticky predisponovaní. Přestože mechanizmy vzniku SAMS nejsou zcela zřejmé, důsledky jejího vzniku jsou jednoznačně negativní – snížená compliance pacientů, a tím zvýšení jejich...
Interní Med. 2016; 18(2): 78-82 | DOI: 10.36290/int.2016.019
Významné rizikové faktory pro rozvoj chronického srdečního selhání (CHSS) u diabetiků představují nejen ischemická choroba srdeční a arteriální hypertenze, přispívá též specifické postižení srdeční tkáně – diabetická kardiomyopatie. Optimální diabetická kompenzace je jedním z nástrojů účinných v prevenci i terapii CHSS. V současné době je v diabetologii dostupná široká škála perorálních antidiabetik pozitivně ovlivňujících nejen glukózový metabolizmus, ale též kardiovaskulární parametry. Z tradičních antidiabetik vykazuje pozitivní kardiovaskulární efekt antidiabetikum první volby – metformin, dobře využitelný i u kompenzovaných...
Interní Med. 2016; 18(2): 83-86 | DOI: 10.36290/int.2016.020
Cor pulmonale chronicum je klinický termín vyjadřující poruchu struktury a/nebo funkce pravé komory vznikající v důsledku postupně narůstající prekapilární plicní hypertenze, přičemž nejčastější etiologickou jednotkou je právě chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Námahová dušnost, únava, letargie, synkopy či anginózní bolesti na hrudi patří k nejčastějším příznakům. Pro vlastní léčbu je zásadní zaměřit se na terapii vyvolávající příčiny plicní hypertenze. Z patofyziologické hlediska má léčba cor pulmonale chronicum vyčleněny tři hlavní cíle: snížení afterloadu pravé komory, snížení tlaku v pravé komoře a zlepšení kontraktility pravé komory.
Interní Med. 2016; 18(2): 106
Interní Med. 2016; 18(2): 91-94 | DOI: 10.36290/int.2016.022
Léčba diabetes mellitus 2. typu je komplexní léčbou, kdy vedle doporučení k úpravě životního stylu je zahajována léčba farmakologická, jejíž paleta se v posledních letech významně rozšířila. Lékem první volby je stále metformin a dle vývoje nemoci je pak možno vybírat do kombinace další léky. Kazuistika popisuje léčbu obézního diabetika 2. typu, u kterého bylo v době diagnózy jeho onemocnění zjištěno již chronické onemocnění ledvin 3. stadia, které je kontraindikací podání metforminu. Po úpravě kompenzace léčbou inzulinem byla u pacienta zahájena léčba 1× denně linagliptinem ze skupiny gliptinů, který je vylučován ledvinami zcela minimálně,...
Interní Med. 2016; 18(2): 97-99 | DOI: 10.36290/int.2016.023
2IDE CR s. r. o., Chrudim 33. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze V článku jsou diskutovány léčebné možnosti u dvou pacientů s diabetem 2. typu. V obou kazuistikách vedla léčba linagliptinem k dlouhodobému zajištění optimální kompenzace diabetu, a přitom umožnila pacientům aktivní životní styl bez rizika hypoglykemie či lékových interakcí.
Interní Med. 2016; 18(2): 100-102 | DOI: 10.36290/int.2016.024
V Nemocnici Jihlava byla hospitalizována mladá pacientka pro gastroenteritidu, která se rychle vyvinula až do obrazu septického šoku. Ze stolice byl kultivován Campylobacter jejuni. Současně u této pacientky došlo k rozvoji perimyokarditidy s přechodným obrazem elevací ST úseku v unipolárních svodech V1-V3. Po léčbě ampicilinem a ciprofloxacinem došlo k rychlé úpravě klinického stavu a pacientka je i po šesti měsících sledování zcela bez potíží. Pokud je nám známo, jedná se o první zdokumentovaný případ myokarditidy asociované s infekcí C. jejuni na území České republiky.
Interní Med. 2016; 18(2): 103-106 | DOI: 10.36290/int.2016.025
Kanagliflozin patří mezi selektivně účinkující inhibitory společného transportéru pro sodík a glukózu SGLT2. Snižuje glykemii blokádou reabsorpce glukózy v ledvinách a snížením renálního prahu. Zvýšená glykosurie je spojena s redukcí hmotnosti při energetické ztrátě a snížením krevního tlaku při osmotické diuréze. Předpokládá se i tranzientní inhibice střevního SGLT1 s ovlivněním střevní absorpce glukózy. Při inhibici SGLT2 je nižší riziko hypoglykemií, protože velikost exkrece glukózy močí se snižuje při poklesu glykemie. Snížení glykemie při inhibici SGLT2 je nezávislé na inzulinu, a poskytuje tak léčebné možnosti pro široké spektrum pacientů...
Interní Med. 2016; 18(2): 87-90
Prvním předpokladem optimální léčby Alzheimerovy choroby je správná diagnóza a rozpoznání všech příznaků. Léčit je třeba začít co nejdříve, nejlépe již v iniciálním stadiu onemocnění. Přístup musí být komplexní, zaměřený na konkrétního člověka, zahrnovat nejen pacienta, ale i jeho rodinu/pečující. Nezbytná je péče o celkový tělesný i psychický stav, racionální léčba dalších chorob, vhodná aktivizace. Problémové chování vyžaduje podrobnou analýzu, a pokud možno nefarmakologický přístup. Ve farmakoterapii Alzheimerovy choroby jsou indikovaná kognitiva: inhibitory cholinesteráz a memantin. Pojišťovna je hradí při dodržování předepsaných podmínek. V terminálním...