Interní Med. 2016; 18(3)
Interní Med. 2016; 18(3): 114-119 | DOI: 10.36290/int.2016.028
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se dnes stala léčitelnou nemocí, zůstává však velmi vážným celosvětovým problémem. V Evropě se pohybuje prevalence mezi 4–10 % u lidí nad 40 let věku. Jedná se však o onemocnění, které je velmi poddiagnostikované, reálně se předpokládá dvojnásobný počet nemocných, navíc se stále stoupající prevalencí, zejména u žen. Moderní farmakoterapie dokáže ovlivnit celou řadu parametrů, umožní nemocným kvalitnější život, zlepšuje symptomy, snižuje exacerbace a zdá se, že ovlivňuje pozitivně i mortalitu onemocnění.
Interní Med. 2016; 18(3): 120-123 | DOI: 10.36290/int.2016.029
Článek informuje o nových možnostech v léčbě těžkého refrakterního astma bronchiale, včetně možnosti použití tiotropia, makrolidů a biologické léčby u astmatiků.
Interní Med. 2016; 18(3): 125-129 | DOI: 10.36290/int.2016.036
Zvyšující se prevalence diabetes mellitus 2. typu je závažným epidemiologickým, klinickým a ekonomickým problémem. Kvalitní terapie cílené na dosažení normálních hodnot glykemie je základním předpokladem prevence komplikací. Nové molekuly (dapagliflozin, empagliflozin, imeglimin, liraglutid, omarigliptin, ranolazin, sitagliptin), které v posledních letech byly uvedeny do klinické praxe nebo se k uvedení chystají, vykazují nižší riziko hypoglykemie, a umožňují tak kvalitnější prevenci pozdních komplikací diabetu 2. typu.
Interní Med. 2016; 18(3): 130-133 | DOI: 10.36290/int.2016.030
u pacientů s renální insuficiencí Lékař pečující o pacienta s diabetem je velmi často konfrontován se současnou přítomností jak diabetu, tak snížené funkce ledvin. Protože nemocní s diabetem jsou ohroženi vznikem a rozvojem onemocnění ledvin více než ostatní populace, je třeba u nich po poklesu renální funkce aktivně pátrat. Při poklesu glomerulární filtrace pod 60 ml/min (1 ml/sec) je třeba respektovat metabolické změny (vystupňování katabolizmu při progresi renální insuficience, snížený potenciál glukoneo- a glykogenogeneze, změny farmakokinetických vlastností léčiv – antidiabetik nevyjímaje). Pro ošetřujícího lékaře pacienta s diabetem...
Interní Med. 2016; 18(3): 134-136 | DOI: 10.36290/int.2016.031
Primární hyperparatyreóza (PHPT) je celosvětově třetím nečastějším endokrinním onemocněním a díky stále běžnějšímu používání screeningových metod se počet rozpoznaných onemocnění výrazně zvyšuje. Přibývá zejména nemocných s asymptomatickou a normokalcemickou PHPT, zřetelně se zlepšují i terapeutické možnosti. Je potřeba léčit také nemocné, kteří nemají žádné subjektivní potíže, a tak snížit riziko vzniku komplikací.
Interní Med. 2016; 18(3): 137-141 | DOI: 10.36290/int.2016.032
Jako hyperurikemii označujeme patologicky zvýšenou hodnotu kyseliny močové v séru. Dlouhotrvající hyperurikemie může vést k tzv. dnavé artropatii, která se projevuje reakcí organizmu na ukládání krystalů kyseliny močové (natrium urátu) do kloubů, ale i do měkkých tkání. Hyperurikemie může být zpočátku asymptomatická, později se může projevit jako akutní dnavá artritida. Pokud dojde při ukládání krystalů natrium urátu do tkání a kloubních struktur k jejich destrukcím, hovoříme o chronické artropatické tofózní dně, při ukládání natrium urátu do ledvin o urátové nefropatii. Diagnóza dny je založena na klinickém, laboratorním, rentgenovém obraze...
Interní Med. 2016; 18(3): 146-149 | DOI: 10.36290/int.2016.034
Sklerotizace adenomu příštítného tělíska absolutním alkoholem – Percutaneous Ethanol Injection Therapy (PEIT) – pod ultrasonografickou kontrolou se individuálně používá jako alternativní postup při řešení primární hyperparatyreózy u polymorbidních pacientů vyššího věku, kteří mají zvýšené operační riziko. Popisujeme případ 92letého muže, který před 3 lety podstoupil tyreoidektomii pro papilární karcinom štítné žlázy. Součástí pravidelných kontrol bylo i roční ultrasonografické vyšetření, při kterém byl v lůžku po odstraněné štítné žláze verifikován solitární adenom příštítného tělíska. S ohledem na předchorobí, polymorbiditu i věk...
Interní Med. 2016; 18(3): 150-154 | DOI: 10.36290/int.2016.035
Ložiskové postižení skeletu je možným projevem generalizace řady nádorových onemocnění. V mnoha případech je ložiskový proces ve skeletu diagnostikován v době, kdy není zjevný primární tumor. Úkolem lékaře je pak urychleně zjistit, zdali se jedná o proces benigní či nikoliv, diagnostikovat primární proces a dle toho pak stanovit další postup terapie. Pátraní po příčině ložiskového procesu skeletu, případně po primárním tumoru, je v běžné praxi často v rukou internisty. Pracoviště klinické onkologie nemusejí disponovat dostatečnou kapacitou pro komplexní došetřování všech nově zjištěných ložisek skeletu, jejichž povaha nemusí být iniciálně...
Interní Med. 2016; 18(3): 142-145