Interní Med. 2019; 21(4): 195
Interní Med. 2019; 21(4): 200-204 | DOI: 10.36290/int.2019.048
Léčba vzácných onemocnění v kardiologii může být buď nespecifická nebo specifická. Mezi nespecifickou léčbu patří symptomatická terapie nebo léčba komplikací vzácných onemocnění. Specifická léčba se snaží ovlivnit přímo patofyziologický mechanismus vzniku onemocnění. Jako modelové příklady vzácných onemocnění a posunu v jejich léčbě uvádíme dvě jednotky. Jednak Fabryho chorobu, kde léčebné postupy založené na zvýšení aktivity postiženého enzymu jsou schopny výrazně zpomalit progresi onemocnění. A dále pak srdeční komplikace transthyretinové amyloidózy. Relativně nedávno byla uveřejněna data u nemocných s kardiomyopatií na podkladě transthyretinové...
Interní Med. 2019; 21(4): 206-211 | DOI: 10.36290/int.2019.049
HCV infekce je jednou z nejčastějších příčin chronického onemocnění jater v západních zemích a celosvětově postihuje přibližně 71 milionů lidí. Většina infikovaných osob o infekci neví, neboť nemocnění může probíhat desítky let zcela asymptomaticky. Přesto v západních zemích představuje nejčastější příčinu jaterní cirhózy, selhání jater a hepatocelulárního karcinomu. Cílem terapie je vyléčení HCV infekce – dosažení kompletní eradikace viru, které je definováno jako dosažení setrvalé virologické odpovědi, odpovídající nedetekovatelné HCV RNA v krvi 12 a/nebo 24 týdnů po ukončení léčby. Eradikace HCV infekce brání rozvoji jaterních i mimojaterních...
Interní Med. 2019; 21(4): 212-216 | DOI: 10.36290/int.2019.032
Dna je nejčastější zánětlivá artropatie u dospělé populace. Její prevalence zejména v rozvinutých zemích narůstá. Jde současně o onemocnění enormně bolestivé a těžce postihující kvalitu života a zejména svým vztahem ke kardiovaskulárním komplikacím i životní výhled nemocného. V poslední době se změnilo paradigma terapie jak akutní dnavé artritidy, tak hypourikemické terapie mimo záchvat. Významné místo v komplexní terapii mají nefarmakologická doporučení, která nezahrnují jen dietu, ale rovněž další aspekty životního stylu (pohyb, redukce nadváhy, omezení kouření). Komplexní terapie dny musí obsahovat i kontrolu systémových rizik choroby.
Interní Med. 2019; 21(4): 217-222 | DOI: 10.36290/int.2019.033
Autor předkládá poslední poznatky o použití bakteriálních lyzátů u alergických onemocnění a průduškového astmatu. Uvádínovinky posledních let z experimentálních i klinických studií, které se týkají mechanismu účinku, indikací i rizik podávánítěchto přípravků. Uvádí i farmakoekonomické studie, které potvrzují užitečnost používání bakteriálních lyzátů i u pacientů salergiemi. Současně se i zamýšlí nad hlavními mechanismy, kterými bakteriální lyzáty mohou ovlivňovat průběh a intenzitualergického zánětu.
Interní Med. 2019; 21(4): 223-227 | DOI: 10.36290/int.2019.034
Diabetes mellitus (DM) představuje významný celosvětový problém, zejména proto, že jeho výskyt neustále narůstá. Je to dáno jednak prodlužující se průměrnou délkou života, ale také převládajícím životním stylem, který je charakterizován nízkou fyzickou aktivitou a vysokoenergetickou stravou. V současné době je v ČR již celkem přes 900 tisíc pacientů s diabetem a z toho více než třetina jsou pacienti patřící do geriatrické kategorie (1). Narůstá i výskyt diabetických komplikací. Jedná se na jedné straně o změny mikrovaskulární, pro diabetes mellitus specifické (retino, neuro, nefropatie), na straně druhé jsou diabetici více ohroženi chorobami kardiovaskulárními...
Interní Med. 2019; 21(4): 233-237 | DOI: 10.36290/int.2019.036
Subakutní (de Quervainova) tyreoiditida má charakteristický laboratorní a klinický nález, ale přesto správné stanovení diagnózy dělá potíže. Důvodem může být nízká prevalence mezi ostatními onemocněními štítné žlázy. Soubor tvořilo 55 pacientů (43 žen, 12 mužů) s těžkou manifestací SAT, kteří dokončili léčebný režim prednisonem a rovněž následné 6měsíční sledování v letech 2004–2018. Sezónní maximum výskytu (53 % pacientů) připadlo na období srpen až listopad. O pozdní recidivu po mnoha letech (13–18 let) po první atace se jednalo ve 4 %. K časnému relapsu do 2 měsíců od ukončení léčby došlo u 18 % pacientů. Vstupní postižení pouze jednoho...
Interní Med. 2019; 21(4): 239-247 | DOI: 10.36290/int.2019.037
Inhibitory sodíko‑ glukózových kotransportérů (SGLTi) jsou důležitou nejnovější terapeutickou strategií v léčbě diabetes mellitus 2. typu. Ertugliflozin je nový vysoce selektivní a reverzibilní inhibitor sodík‑glukózového transportéru 2 (SGLT2). Tento transportér je zodpovědný za renální reabsorpci glukózy. Tímto mechanismem ertugliflozin zvýší exkreci glukózy ledvinami, což vede k poklesu glykemie a zlepšení kompenzace diabetu bez rizika hypoglykemie. Jde o mechanismus účinku nezávislý na působení inzulinu.Ertugliflozin byl schválen Evropskou Medicínskou agenturou (EMA) pro léčbu diabetes mellitus typ 2 v Evropě v březnu 2018. Je schválen...
Interní Med. 2019; 21(4): 228-232
Deprese spolu s dalšími afektivními poruchami patří k duševním poruchám s největší prevalencí. Patofyziologie tohoto onemocněníje komplexní a důležitou roli v ní patrně hrají také prozánětlivé procesy. Článek si klade za cíl shrnout dosavadnípoznatky o výzkumu propojení afektivních poruch a zánětu a jejich možné ovlivnění v poslední době velmi diskutovanýmipolynenasycenými mastnými kyselinami.
Interní Med. 2019; 21(4): 256-258
Už několik měsíců máme v České republice k dispozici nový injekční preparát k léčbě obezity. Saxenda (liraglutid 3 mg) je určena k léčbě obézních pacientů, pokud mají BMI vyšší než 30 kg/m², nebo u pacientů s BMI ≥ 27 kg/m², za přítomnosti alespoň jedné komorbidity související s nadváhou. Přípravek může být předepsán dospělému pacientovi, pokud je mu více než 18 let. U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování. Zkušenosti s léčbou pacientů ve věku ≥ 75 let jsou omezené a použití u těchto pacientů se nedoporučuje. Zatím máme jen krátké zkušenosti s tímto lékem, ale i ty naznačují, že se bude jednat o lék velmi účinný...
Interní Med. 2019; 21(4): 248-254
Cílem článku je shrnout nejpodstatnější informace souvisejí s interpretací zvýšených jaterních testů v klinické praxi, upozornitna některá úskalí a na příkladech ukázat časté typy jaterních lézí. V úvodu jsou zmíněny základní teoretické informace týkajícíse jaterních testů, dále určité specifické příznaky a údaje z anamnézy napomáhající v interpretaci jaterních testů a diferenciálnídiagnóze. V poslední části jsou uvedeny příklady konkrétních pacientů, jejich jaterní testy a diagnostický závěr.