Interní Med. 2011; 13(1): 3
Interní Med. 2011; 13(1): 7-12
Smíšená dyslipidemie představuje heterogenní skupinu onemocnění. Mezi její hlavní komplikace patří především kardiovaskulární příhody (aterogenní dyslipidemie), v případě těžké hypertriglyceridemie je nemocný ohrožen akutní pankreatitidou. Podrobnější vyšetření lipidového spektra umožňuje lépe určit riziko nemocného a zahájit cílenou hypolipidemickou léčbu. Lékem první volby smíšené dyslipidemie (s výjimkou těžké hypertriglyceridemie) jsou statiny. Přes adekvátní léčbu statiny mívají pacienti často velké reziduální riziko, které můžeme ovlivnit přidáním dalšího hypolipidemika. Autoři v přehledném článku uvádějí současné možnosti farmakoterapie...
Interní Med. 2011; 13(1): 13-17
Žilní tromboembolická nemoc (TEN) představuje důležitou příčinu morbidity a mortality u onkologických pacientů. Obecné principy léčby tromboembolie, spočívající především v terapii antikoagulační, platí i zde, tato skupina nemocných má však specifická rizika. V iniciální fázi léčby je obvykle použit nízkomolekulární heparin (low molecular weight heparin – LMWH), případně heparin nefrakcionovaný. Následná dlouhodobá antikoagulační léčba bývá u neonkologických pacientů běžně prováděna warfarinem, u nemocných s malignitami je však léčba warfarinem spojena s výrazně vyšším rizikem jak závažného krvácení, tak i recidivy TEN. Ze souhrnné analýzy...
Interní Med. 2011; 13(1): 18-19
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) může být ve svém průběhu komplikována fází zhoršení příznaků, které nazýváme exacerbací. Každá tato exacerbace by měla být rozpoznána a adekvátně léčena. Stejně jako léčba exacerbace je důležitá její prevence.
Interní Med. 2011; 13(1): 20-23
Kašel je reflex sloužící k očistě dýchacích cest od možných vyvolavatelů jejich obstrukce či jako odpověď na podráždění (tepelné, chemické nebo termické). Při přetrvávání se stává symptomem doprovázejícím řadu onemocnění a přivádějícím nemocné k lékaři. Dle prevalence se jedná o jeden z nejčastějších symptomů přivádějící pacienta k lékaři. Setkáváme se jak s formou akutní (trvající do 3 týdnů), tak s chronickou (trvání déle než 3 týdny, dle některých zdrojů lze akceptovat i hranici osmi týdnů). Diagnóza jeho etiologie často vyžaduje mezioborovou spolupráci. Jeho podcenění může mít fatální důsledky pro pacienta, protože se může jednat o závažné...
Interní Med. 2011; 13(1): 24-27
Z kardiálních onemocnění je signifikantně zvýšené riziko tromboembolických komplikací u fibrilace síní, u akutního koronárního syndromu a u pokročilého srdečního selhání. Dle přítomnosti různých rizikových faktorů je u fibrilace síní doporučována v prevenci tromboembolických komplikací rozdílná strategie antikoagulační nebo protidestičkové léčby. V přítomnosti sklerotického postižení koronárních tepen je základem dlouhodobá antiagregační léčba kyselinou acetylsalicylovou. U všech nemocných s akutním koronárním syndromem je základem léčby duální antiagregační léčba kyselinou acetylsalicylovou s clopidogrelem. Duální antiagregační léčba je doporučována...
Interní Med. 2011; 13(1): 28-30
Neustále rostoucí počet obézních obyvatel v rozvinutém i rozvojovém světě stále více zatěžuje zdravotní, sociální a ekonomický systém v jednotlivých zemích. Obezita je odpovědná za 2–8 % výdajů na zdravotnictví a za 10–13 % úmrtí v Evropě. Na boj proti obezitě je třeba připravit prakticky všechny lékaře, protože obézní jedinci budou tvořit stále větší část jejich pacientů. Vzhledem k omezené možnosti farmakoterapie věnujeme větší prostor chirurgické léčbě obezity a použití VLCD diet. Zmiňujeme se také o nové skupině antidiabetik působících na inkretinovém principu, která mají pozitivní vliv na redukci hmotnosti. V našem sdělení...
Interní Med. 2011; 13(1): 31-34
V předloženém článku autoři shrnují problematiku diagnostiky, diferenciální diagnostiky a možnosti řešení anemického syndromu v běžné ambulantní praxi. Cílem tohoto sdělení je odlišit stavy, které nevyžadují speciální hematologické vyšetření, a proto mohou zůstat tito nemocní ve sledování praktických lékařů, event. ve spolupráci s jinými odbornými specialisty.
Interní Med. 2011; 13(1): 35-37
Nemocní s idiopatickými střevními záněty trpí často malnutricí a z ní plynoucích komplikací, deficitem mikronutrientů a vitaminů. Mezi možnosti nutriční podpory patří dietní poradenství, enterální a parenterální výživa. Enterální výživa ovlivňuje zánětlivé procesy, navozuje remisi onemocnění, léčí podvýživu a nemá vedlejší účinky léků. Parenterální výživa má hlavní úlohu při střevním selhání. Cílem nutriční podpory je prevence a léčba malnutrice.
Interní Med. 2011; 13(1): 43-45
Hlavním hostitelem Streptococcus suis je prase domácí a v současné době se streptokokové infekce vyskytují v chovech prasat po celém světě. Infekce se projevuje v podobě pneumonie, purulentní meningoencefalitidy, sepse atd. Přenos na člověka je velmi snadný a průběh onemocnění velmi podobný. Až donedávna byly tyto infekce u lidí považovány za relativně vzácné zoonózy. K průniku do organizmu dochází nejčastěji poraněnou kůží při manipulaci s masem infikovaných prasat, a v největším riziku jsou tudíž zaměstnanci jatek, kafilérií a chovných stanic. Prezentované kazuistiky poukazují na případy dvou pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních...
Interní Med. 2011; 13(1): 38-42
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fytoestrogeny jsou strukturně různorodá skupina rostlinných polyfenolů schopných aktivovat estrogenové receptory obratlovců. V lidské dietě jsou zastoupeny zejména izoflavony a lignany. Již více než dvě desítky let jsou fytoestrogeny považovány za mírný prostředek k tlumení symptomů menopauzy. Na základě preklinických studií se u nich předpokládají pozitivní účinky na metabolizmus kostí, kardiovaskulární systém, vazomotorické symptomy a snížení rizika rakoviny prsu. Klinická data tyto předpoklady zatím potvrzují jen v omezené míře. Fytoestrogenové potravinové doplňky jsou ženami používány spíše...
Interní Med. 2011; 13(1): 46-47
Hypertenze je jednou z nejčastějších komplikací u žen v těhotenství. Pokud není gravidní žena s diagnózou hypertenze dispenzarizovaná a adekvátně léčená, může dojít k vývoji celé řady zdravotních problémů jak u matky, tak i u vyvíjecího se plodu. Vysoký krevní tlak zvyšuje morbiditu i mortalitu gravidních pacientek, a to i v civilizovaných zemích. Neléčená hypertenze může mít za následek mnoho komplikací, z nichž mezi nejzávažnější patří u matky, abrubce placenty či cévní mozková příhoda, u plodu může dojít až k jeho intrauterinnímu úmrtí.
Interní Med. 2011; 13(1): 48-50
Infekční onemocnění je výsledkem vztahu hostitele a infekčního agens. V České republice bylo v roce 2009 hlášeno téměř 128 tisíc nově zjištěných infekčních onemocnění. Oproti roku 2008 došlo k nárůstu výskytu infekcí v absolutním vyjádření o 6,7 tisíce případů, tj. o necelých 5 %, na 1 218 hlášených infekcí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel (1). Hlášení infekčních chorob pochází z Informačního systému infekční nemoci (EPIDAT).
Interní Med. 2011; 13(1): 51-53
Etiopatogeneze chrápání a spánkového obstrukčního syndromu je podobná. Prevalence apnoiků mezi ronchopaty je vysoká. Před jakýmkoli chirurgickým zásahem je indikováno vyšetření ve spánkové laboratoři k vyloučení spánkového apnoického syndromu. U čisté ronchopatie lze indikovat ambulantní chirurgický zákrok v oblasti branky hrtanové. Nejčastější a patrně nejúčinnější operací je laserová uvuloplastika. Chirurgická úprava velofaryngeální oblasti negarantuje vymizení chrápání, přibližně 15 % pacientů z operace neprofituje. Podrobné vyšetření kvalifikovaným odborníkem a řádné informování pacienta by mělo být standardem.
Interní Med. 2011; 13(1): 54-55