Interní Med. 2011; 13(5): 191
Interní Med. 2011; 13(5): 193-195
Žilní tromboembolická nemoc (TEN), zahrnující žilní trombózu stejně jako plicní embolii, je časté a potencionálně fatální onemocnění. S uvedením nízkomolekulárních heparinů (LMWH) do praxe bylo prokázáno, že ambulantní léčba je efektivní a bezpečná pro velkou část nemocných s TEN. Rozsáhlé, randomizované, kontrolované studie ukázaly, že ambulantní léčba hluboké žilní trombózy LMWH je stejně bezpečná a efektivní jako léčba nefrakcionovaným heparinem. Domácí léčba plicní embolie nemá pevnou pozici v běžné praxi, ale je předmětem odborných diskuzí současné literatury.
Interní Med. 2011; 13(5): 196-198
V roce 2011 dojde k zásadní změně v léčbě chronické infekce virem hepatitidy C (HCV). Příčinou této změny je komerční dostupnost nových antivirových léků pro terapii chronické infekce HCV – telapreviru a bocepreviru – v kombinaci s pegylovaným interferonem (PEG-IFN) alfa a ribavirinem. Schválení těchto léků lze očekávat ve Spojených státech a Evropské unii pravděpodobně v červnu 2011. Jak u pacientů dosud antivirově neléčených, naivních, tak u nemocných, u kterých klasická léčba PEG-IFN a ribavirinem nevedla k trvalé eliminaci infekce HCV, je trojkombinační léčba významně účinnější než kombinace PEG-IFN a ribavirinu.
Interní Med. 2011; 13(5): 199-201
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality diabetiků. V přítomnosti diabetu dochází k akceleraci aterosklerózy všech tepen – v tomto případě hovoříme o diabetické makroangiopatii, ale i ke změnám v oblasti mikrocirkulace – nazývané též diabetická mikroangiopatie. Tato je charakterizovaná ztluštěním bazální membrány kapilár, arteriol a venul. Změny ve velkých tepnách jsou zodpovědné za častější výskyt ischemické choroby srdeční, cévních mozkových příhod a ischemické choroby dolních končetin u osob s diabetem ve srovnání s osobami bez diabetu. Mikroangiopatie je zodpovědná za rozvoj specifických orgánových...
Interní Med. 2011; 13(5): 202-204
Je podán základní přehled postupů u nemocného po prodělaném akutním infarktu myokardu, který je dnes převážně řešen koronární angioplastikou s implantací stentu. V nefarmakologickém přístupu je zdůrazněna úloha striktního zákazu kouření, změny dietních návyků a rehabilitační programy. Ve farmakoterapii jsou uvedeny základní lékové skupiny, které nemocný po infarktu myokardu má užívat a u kterých máme jasná mortalitní data z klinických studií – antiagregační léčbu, hypolipidemika, betablokátory, léky ovlivňující systém renin angiotenzin aldosteron (RAA).
Interní Med. 2011; 13(5): 205-208
Kontrastní látkou indukovaná nefropatie (CIN) je iatrogenní poškození ledvin vznikající po podání kontrastní látky (KL). Výskyt tohoto postižení v posledních letech narůstá se zvyšujícím se počtem prováděných diagnostických a intervenčních radiologických zákroků. V patogenezi CIN se uplatňuje celá řada dějů poškozujících renální parenchym, jako intrarenální vazokonstrikce a ischemie dřeně, přímý tubulotoxický účinek KL, oxidační stres a apoptóza. Existuje řada faktorů, které zvyšují riziko rozvoje CIN, především preexistující renální poškození, diabetes mellitus, léky a druh a množství KL. Preventivní opatření rozvoje CIN zahrnují především...
Interní Med. 2011; 13(5): 225
Olomouc – Postavení internistů v současném systému zdravotnictví není ideální. Uvědomují si to jak lékaři samotní, tak jejich profesní organizace zastoupená v tomto případě Českou internistickou společností (ČIS) a Sdružením ambulantních internistů (SAI). K udržení kompaktnosti vnitřního lékařství svým posláním přispívá také konference ambulantních internistů Interní medicína pro praxi, jejíž šestý ročník se uskutečnil ve dnech 31. března a 1. dubna v Olomouci.
Interní Med. 2011; 13(5): 214-218
Autoři popisují některé komplikace sekundárního lymfedému po onkologické léčbě u žen a jejich léčbu. Existují časté komplikace: infekční (erysipel, herpes zoster), progrese primárního nádoru a metastázy, hand-foot syndrom jako vedlejší efekt chemoterapie a relativně vzácné: duplicitní malignity (lymfangiosarkom u pacientů s lymfedémem), vícečetné malignity. Autoři zjistili autoimunitní tyreoiditidu s hypotyreózou u pacientky léčené pro postmastektomický lymfedém.
Interní Med. 2011; 13(5): 209-213
Věkem podmíněná makulární degenerace je oční onemocnění, které je nejčastější příčinou praktické slepoty u osob starších 55 let v ekonomicky vyspělých zemích. Riziko vzniku věkem podmíněné makulární degenerace stoupá s věkem. V přehledovém článku jsou popsány formy onemocnění, patogeneze a především zdůrazněna diagnostika a terapie.
Interní Med. 2011; 13(5): 219-220
Sdělení zahrnuje obecnou problematiku výskytu hypertenze u starších osob, diagnostiku a příznivé účinky léčby. Je uvedena také kazuistika s využitím klasifikačního systému NANDA.
Interní Med. 2011; 13(5): 222-224
Incidence uštknutí zmijí obecnou (Vipera berus) v ČR se pohybuje v řádu desítek případů ročně. Pouze v méně než polovině případů dojde k manifestní intoxikaci, z větší části mírné s lokálním nálezem a GIT nebo vegetativní symptomatologií. V těžších případech může dojít k rozvoji závažné intoxikace s vytvořením extenzivního otoku, oběhovými komplikacemi či ohrožením ledvinných funkcí, nutností symptomatické léčby a indikací k terapii antisérem. Článek stručně shrnuje toxinologické základy, klinické projevy a terapii intoxikace jedem zmije obecné včetně indikace terapie antisérem a jeho dostupnosti.
Interní Med. 2011; 13(5): 226-227