Interní Med. 2013; 15(2): 47
Interní Med. 2013; 15(2): 49-50
Buňky tenkého střeva produkují dva hormony patřící do inkretinového systému – glukagon-like peptid 1 (GLP-1) a gastrický inhibiční polypeptid (GIP). Jejich sekrece stoupá především postprandiálně. U diabetiků 2. typu byl prokázán snížený postprandiální vzestup GLP-1 a snížená citlivost beta-buněk pankreatu na účinky GLP-1 a GIP ve srovnání s jedinci bez diabetu. Na nedostatečném efektu inkretinů i při vysoké hladině glukózy se u DM 2. typu podílí také enzym dipeptidyl peptidáza 4 (DPP-4), který inkretiny rychle degraduje.
Interní Med. 2013; 15(2): 52-58
V současné době se péče o nemocné s fibrilací síní bez chlopenní vady řídí našimi národními doporučeními z roku 2011, dodatkem evropských doporučení ze srpna 2012 a dalšími národními limitacemi. V oblasti antiarytmické farmakoterapie je nově možno použít vernakalant pro verzi fibrilace síní na sinusový rytmus a dronedaron k udržení sinusového rytmu po verzi fibrilace síní na sinusový rytmus. Antitrombotická léčba se řídí novou rizikovou stratifikací, tzv. CHA2DS2VASC skórem. Pro antikoagulační léčbu je u většiny nemocných místo warfarinu preferována léčba dabigatranem, nebo rivaroxabanem s přesně danými limitacemi.
Interní Med. 2013; 15(2): 60-63
Onemocnění žaludku se mohou projevovat velmi pestrou skupinou symptomů. Relativně nejčastější jsou horní dyspeptické potíže, tj. komplex nepříjemných nebo bolestivých subjektivních vjemů, spojovaných s trávením v žaludku. Tyto potíže mohou mít příčinu nejen v chorobách žaludku a přilehlých částech trávicího traktu, ale i v systémových onemocněních mimo trávicí trakt, nebo jde o potíže funkční, bez prokazatelné příčiny. Výskyt organických nemocí žaludku se v průběhu desítek let mění. Relativně ubývá klasické vředové choroby a naopak přibývá změn polékových. Závažných nádorových onemocnění naštěstí mírně ubývá. Žaludek je snadno dostupný pro...
Interní Med. 2013; 15(2): 64-68
Dosáhnout glykemií co nejblíže fyziologickým hodnotám je v léčbě diabetu zcela klíčové z důvodů zlepšení dlouhodobé prognózy pacienta. Léčba inzulinovou pumpou představuje t.č. nejdokonalejší napodobení fyziologické sekrece inzulinu pankreatem. Pumpa dávkuje nepřetržitě podle programu subkutánně aplikovanou kanylou bazální dávku rychle působícího inzulinu a pacient si aplikuje prandiální bolusové dávky. Nové typy pump mají navíc integrované moderní technologické nástroje jako je volba různého způsobu dávkování bazální či bolusové dávky, bolusový kalkulátor nebo dokonce systém kontinuálního monitorování glykemie. Pacient s jejich pomocí tak...
Interní Med. 2013; 15(2): 78-79
Hypertenze se dnes řadí k nejčastějším onemocněním postihujícím kardiovaskulární systém. U mnoha hypertoniků se bohužel často při monoterapii nedaří dosáhnout optimální kontroly krevního tlaku, a jsme tak nuceni volit léčbu kombinační. V rámci tohoto článku je podán přehled dosavadních klinických zkušeností s candesartanem v kombinaci s thiazidovým diuretikem hydrochlorothiazidem.
Interní Med. 2013; 15(2): 80-83
V konzervě erytrocytrů dochází v průběhu jejího skladování vlivem metabolizmu erytrocytů a jejich rozpadem ke změnám výchozí koncentrace některých biochemických veličin, především hladiny kalia, laktátu a pH. Podání erytrocytární náhrady zvláště v případě vícečetné transfuze může vést u pacientů s život ohrožujícím krvácením k nežádoucím změnám hodnot vnitřního prostředí. Při současně probíhajícím selhání více orgánových systémů jsou tyto změny akcentovány zejména vlivem renální, oběhové a respirační insuficience. Ve studii dokumentujeme změny vnitřního prostředí u příjemců vícečetné erytrocytární transfuze. Zpracovali jsme data z retrospektivně...
Interní Med. 2013; 15(2): 69-74
Červené oko je nespecifický stav, se kterým nejčastěji pacient přichází k očnímu lékaři. Představuje široký pojem, jenž je projevem různých klinických jednotek. V běžné praxi se s ním setkávají nejenom oftalmologové, ale i pediatři, praktičtí lékaři a celá řada dalších specialistů. Mohou se tak prezentovat i závažné systémové stavy, v případě že nejsou tato onemocnění dostatečně kompenzována nebo vůbec diagnostikována a léčena, mohou končit těžkým očním postižením. Cílem je prezentovat zejména oční choroby vyžadující mezioborovou spolupráci a stavy, jež mohou činit diagnostické potíže.
Interní Med. 2013; 15(2): 75-78
Změna životního stylu a cirkadiánní rytmicity přináší díky umělému osvitu a elektronickým mediím hormonálně podmíněné změny vedoucí k poruchám příjmu potravy a energetického výdeje. Změny se odehrávají ve všech kaskádách neurohumorálního řízení již od dětského věku a mají zpětný vliv na životní styl. Na úrovni hypotalamu stimulují příjem potravy NPY/AgRP neurony, orexiny A a B, chuť k jídlu naopak suprimují melatonin a CART/POMC neurony. Thyreostimulační hormon (TSH) podporuje energetický výdej, somatotropní hormon (GH) snižuje utilizaci glukózy. Zpětnovazebně na hypotalamická jádra působí leptin a grelin, důležitou regulační roli hraje i...
Interní Med. 2013; 15(2): 84-86
Diabetes mellitus je dnes hlavní příčinou netraumatických amputací dolních končetin. Defekty na dolních končetinách a infekční komplikace jsou též častou příčinou morbidity osob s diabetem. Tyto závažné změny na noze diabetika jsou v důsledku spolupůsobení více patogenních činitelů: je to především diabetická neuropatie, narušená biomechanika nohy, ischemická choroba dolních končetin ve smyslu makroangiopatie a zhoršené hojení ran u diabetiků. Tyto všechny rizikové faktory se sčítají u osob se syndromem diabetické nohy.