Interní Med. 2017; 19(1): 3
Interní Med. 2017; 19(1): 7-9 | DOI: 10.36290/int.2017.002
Přehledový článek shrnuje zatím poslední, 10. ACCP doporučení, publikovaná počátkem roku 2016, která aktualizují 12 bodů předchozího 9. vydání z roku 2012 a zabývají se 3 novými tématy. Všechny důležité změny se týkají léčby TEN, v diagnostice hluboké žilní trombózy ani plicní embolie zatím nedochází k podstatným změnám.
Interní Med. 2017; 19(1): 10-15 | DOI: 10.36290/int.2017.045
Nové poznatky v oblasti hypertenze shrnují současná Evropská doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi. Novinkou je automatické opakované měření TK ve zdravotnickém zařízení prováděné v oddělené místnosti (bez přítomnosti jiných osob), které může zlepšit reprodukovatelnost naměřených hodnot a lépe koreluje s denními hodnotami TK při 24hodinové monitoraci nebo s měřením TK v domácích podmínkách. Rozhodnutí o zahájení antihypertenzní léčby závisí na hodnotě TK a na celkovém KV riziku. U většiny hypertoniků je dříve nebo později zahájena farmakologická léčba. Pouze nefarmakologickou léčbu s těsnou monitorací TK je možno...
Interní Med. 2017; 19(1): 16-18 | DOI: 10.36290/int.2017.046
Kašel je účelný obranný mechanismus, který udržuje průchodnost dýchacích cest. Kašel se u dospělých osob dělí dle délky jeho trvání na: akutní – trvá do 3 týdnů, protrahovaný – trvá přerušovaně 3–8 týdnů, chronický – trvá déle než 8 týdnů. A podle typu na kašel: 1) Suchý, dráždivý, který může přejít ve štěkavý nebo chraptivý kašel – k jeho léčbě užíváme antitusika; ta mohou mít centrální nebo periferní účinek. 2) Záchvatovitý – tento typ kašle, který vzniká v záchvatech více v noci nebo po námaze, se vyskytuje často u průduškového astmatu, proto úlevu často přinášejí inhalovaná bronchodilatancia nebo protizánětlivé...
Interní Med. 2017; 19(1): 20-22 | DOI: 10.36290/int.2017.003
Léčba mnohočetného myelomu v současnosti zažívá dynamický rozvoj. V rámci klinických studií byly testovány nové protimyelomové léky – carfilzomib, ixazomib, pomalidomid, daratumumab, elotuzumab a panobinostat. Jejich použití je přínosné pro pacienty s relabovaným mnohočetným myelomem, a především může zlepšit prognózu refrakterního onemocnění. Očekáváme, že řada z nich se v budoucnu stane pravidelnou součástí standardních léčebných protokolů jak relapsu, tak zřejmě i primoterapie. Carfilzomib a pomalidomid v klinických studiích prodloužily přežití bez progrese téměř na dvojnásobek oproti standardní léčbě. Velmi slibnou skupinou jsou monoklonální...
Interní Med. 2017; 19(1): 23-27 | DOI: 10.36290/int.2017.047
Technika se začíná stále více prosazovat v léčbě pacientů se všemi typy diabetu. Moderní technika může být nápomocna zejména na poli selfmonitoringu, dávkování inzulinu a zajištění pacientovy bezpečnosti (prevence vzniku těžké hypoglykemie). Může být ale velmi přínosná například i pro sledování nutričního příjmu či fyzické aktivity. V moderním managementu diabetu jsou stále více využívány mobilní telefony, které mohou sloužit například jako přijímače dat z kontinuální monitorace koncentrace glukózy a je na nich možné s využitím příslušných aplikací provádět i analýzu získaných dat. Z hlediska přenosu dat se stále více prosazují tzv. bezdrátové...
Interní Med. 2017; 19(1): 29-32 | DOI: 10.36290/int.2017.004
Duální inhibice v léčbě srdečního selhání zahrnuje léky blokující systém renin-angiotensin-aldosteron a současně neutrální endopeptidázu – neprilysin, který je odpovědný za degradaci endogenních natriuretických peptidů. Sakubitril/valsartan je inhibitor neprilysinu a antagonistou receptoru angiotensinu a je zatím jediným představitelem nové lékové skupiny, kterou řadíme do skupiny léků modifikujících průběh srdečního selhání.
Interní Med. 2017; 19(1): 39-41 | DOI: 10.36290/int.2017.007
Kasuistika popisuje případ hospitalizovaného pacienta se zdánlivě jednoznačnou diagnózou diabetu mellitu. Na základě provedených vyšetření však bylo zjištěno větší množství různých nespecifických příznaků, které postupně dotvářely diagnózu, na kterou je obecně málo pomýšleno, tedy genetickou hemochromatózu, což ukazuje na nutnost komplexní diferenciální diagnostiky. Pacient byl úspěšně léčen opakovanými venepunkcemi.
Interní Med. 2017; 19(1): 42-46 | DOI: 10.36290/int.2017.008
Infliximab je první monoklonální protilátkou cílenou na TNFα. Používá se v léčbě revmatoidní artritidy a dalších artritid, idiopatických střevních zánětů a psoriázy. Podává se pomalou intravenózní infuzí, obvykle v dávkách 3–5 mg/kg v intervalech 1–8 týdnů. Z organismu je pomalu eliminován s poločasem 7–12 dnů. Pro svou vysokou účinnost a bezpečnost představuje cílenou léčbu první volby těchto onemocnění. Mezi jeho nežádoucí účinky patří především infuzní reakce a riziko oportunních infekcí, ostatní nežádoucí účinky jsou obvykle málo časté nebo nezávažné.
Interní Med. 2017; 19(1): 33-37
Neléčený syndrom chronické pánevní bolesti je často spojován s negativními kognitivními, behaviorálními, sexuálními a emočními důsledky. Jeho léčba vyžaduje vždy multidisciplinární přístup, zahrnující spolupráci urologa, gynekologa, algeziologa, rehabilitačního lékaře a psychologa. Základem léčby je analgetická farmakoterapie, psychoterapie, fyzioterapie, případně užití invazivních a alternativních metod. Článek shrnuje poznatky o léčbě tohoto syndromu na podkladě posledních doporučení Evropské urologické společnosti.
Interní Med. 2017; 19(1): 38 | DOI: 10.36290/int.2017.006
Stárnutí je přirozenou součástí živého organismu. Se zvyšujícím se věkem stoupá výskyt somatických i psychických potíží. Kvalitu prožívání života u seniorů snižují potíže v oblasti dýchání. Výskyt dušnosti je častým příznakem chorob u seniorů. Jednou z možností ovlivnění prožívání seniora je používání technik konceptu bazální stimulace. Článek popisuje přínos techniky masáže stimulující dýchání na zlepšení kvality dýchání (v subjektivní i objektivní kategorii) u seniorů ve vybrané sociální instituci.