Pohodlná cesta tabletek?

Mgr. Monika Plocová, adiktolog

Interní Med. 2018; 20(3): 115  

Chronická obstrukční plicní nemoc a metabolický syndrom

Chronic pulmonary disease and metabolic syndrome

MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(3): 118-120 | DOI: 10.36290/int.2018.022  

Tato přehledná práce pojednává o chronické obstrukční plicní nemoci a jejím spojení s metabolickým syndromem. Prostor jevěnován novým poznatkům v tomto sektoru se zaměřením na jednotlivé společné rizikové faktory a patofyziologické mechanismynavzájem se ovlivňujícího metabolického syndromu a chronické obstrukční plicní nemoci.

Novinky ve farmakoterapii kardiovaskulárních onemocnění

Recent advances in the pharmacotherapy of cardiovascular diseases

prof. MUDr. Jan Bultas, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(3): 121-126  

V předloženém přehledu novinek z oblasti léčby kardiovaskulárních onemocnění jsou probrány tři oblasti – protizánětlivá léčba aterosklerózy, efekt kyseliny acetylsalicylové v současné době a porovnání strategií snížení LDL-cholesterolu. V prvé části je doložena možnost protizánětlivé léčby aterogeneze monoklonální protilátkou (canakinumabem) inaktivující interleukin 1β. Efekt zánětu v aterogenezi a trombogenezi je demonstrován i na dalších příkladech – periodontitidě či akutní virové infekci. Efekt kyseliny acetylsalicylové v současné době, u žen, u seniorů či diabetiků, byl ověřen na základě dat Švédského národního registru. Ukončení...

Existují rezervy v léčbě ICHS?

Are there caveats in a treatment of CAD?

doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(3): 127-130 | DOI: 10.36290/int.2018.023  

Autoři se v přehledu zabývají možnými rezervami v léčbě ischemické choroby srdeční (ICHS) . Jako hlavní body zdůrazňují správnou indikaci ke korární revaskularizaci, na základě průkazu ischemie myokardu. Dalším důležitým bodem je poté správně volená hypolipidemická terapie, při které je nutno používat látky vedoucí k regresi koronární aterosklerózy. V současné době jsou hypolipidemika používána v nedostečných dávkých, které nevedou k dosažení cílových hodnot v sekundární prevenci ICHS. Ovšem pouze dosažení těchto cílových hodnot vede k regresi koronární aterosklerózy, která následně vede ke snížení rizika vzniku ischemických koronárnich příhod.

Alergické projevy na horních dýchacích cestách

Allergic manifestations of upper airways

MUDr. Eliška Kopelentová

Interní Med. 2018; 20(3): 131-135  

Alergická rýma je nejčastější projev alergie v oblasti horních cest dýchacích. Diferenciální diagnostika rýmy souvisí s dělenímrýmy do 3 základních fenotypů (alergická rýma, infekční rýma a nealergická, neinfekční rýma) a znalostí problematiky onemocněnísdružených s alergickou rýmou. Léčba alergických onemocnění horních dýchacích cest vyžaduje úzkou spoluprácipraktického lékaře, alergologa a otorinolaryngologa.

Role nefrologa v léčbě kardiorenálního syndromu

Role of nephrologist in the treatment of cardiorenal syndrome

MUDr. Vladimíra Bednářová, CSc.

Interní Med. 2018; 20(3): 136-138 | DOI: 10.36290/int.2018.055  

Ledviny se podílí na odstraňování toxických látek z organismu a na udržení stálého vnitřního prostředí. Při akutní nebo chronické renální nedostatečnosti se objevuje celá řada komplikací, které ovlivňují funkci celého organismu. Kardiorenální syndrom je stav, kdy jsou postiženy ledviny a kardiovaskulární aparát. Podle etiologie a klinického průběhu existuje 5 typu kardiorenálního syndromu. Akutní nebo chronické selhání jednoho orgánu může vést k selhání druhého orgánu. Léčba pacientů s kardiorenálním syndromem je komplikovaná a měla by být vedena podle příčiny kardiologem a nefrologem. Strategie léčby je společná a cílem je zlepšení stavu pacienta.

Anafylaxe – diagnóza a terapie

Anaphylaxis – diagnosis and management

doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D., MUDr. Iva Strnadová

Interní Med. 2018; 20(3): 139-142 | DOI: 10.36290/int.2018.025  

Anafylaxe je klinická náhlá událost, všichni zdravotničtí pracovníci by měli ovládat její diagnostiku, akutní a následnou terapii.V článku jsou prezentována nová doporučení pro rozeznání anafylaxe, odhad rizikových faktorů a následnou léčbu.

Nová perorální antikoagulancia a gastroenterologie

New oral anticoagulants and gastroenterology

MUDr. PharmDr. Kamil Rudolf, Ph.D., MBA

Interní Med. 2018; 20(3): 144-146 | DOI: 10.36290/int.2018.026  

Nová perorální antikoagulancia, která se také pro svůj přímý inhibiční účinek trombinu nebo faktoru Xa označují jako přímá perorální antikoagulancia, reprezentují progresivně se uplatňující skupinu antitrombotických léčiv v klinické praxi. Z pohledu trávicího traktu je nutné jednak respektovat farmakokinetické procesy vstřebávání a metabolické přeměny účinných látek na cestě k dosažení vlastního farmakologického účinku, jednak nezapomínat na rizika terapie v podobě krvácení, dyspeptických obtíží a hepatopatie. Speciálni případ posouzení aktuálního rizika krvácení vs. trombotické komplikace představuje oblast intervenční endoskopické gastroenterologie.

Simultánní sklerotizace dvou cyst štítné žlázy absolutním alkoholem

Simultaneous ultrasound‑guided percutaneous ethanol injection therapy of two thyroid cysts

MUDr. Milan Halenka, Ph.D., Bc. Charlotte Mlčochová

Interní Med. 2018; 20(3): 147-149 | DOI: 10.36290/int.2018.027  

Sklerotizace absolutním alkoholem pod ultrazvukovou kontrolou (US‑PEIT) se již etablovala jako rutinní a bezpečná léčebná metoda k léčbě symptomatických cyst štítné žlázy. S výhodou ji lze použít u mladých žen odmítajících operační zákrok. U naprosté většiny pacientů se sklerotizace použije k řešení jedné, dominantní cysty. Výjimečně lze sklerotizací vyřešit dvě nebo více velkých cyst v polynodózní strumě. V takovém případě je vhodnější a méně rizikové sklerotizovat cysty jednotlivě, v časovém odstupu. Ale pokud jsou zkušenosti a kvalita provádění výkonu na daném pracovišti dostatečné, lze přistoupit k simultánní sklerotizaci. V předložené kazuistice...

Bolesti dolní části zad ve stáří

Low back pain in the elderly

MUDr. Tereza Andrašinová, MUDr. Eva Kalíková, doc. MUDr. Blanka Adamová, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(3): 151-155  

Bolesti dolní části zad (low back pain – LBP) jsou jedním z nejčastějších onemocnění postihující pacienty starší 60 let. Je prokázané, že závažnost i chronicita tohoto onemocnění se zvyšuje s narůstajícím věkem. Roční prevalence LBP u seniorů se pohybuje mezi 13–50 %. Bolesti vznikají nejčastěji na podkladě funkčních a nespecifických degenerativních změn páteře, nicméně u starší populace se častěji setkáváme i s odlišným typem patologií, jakými jsou osteporotické fraktury, spinální nádory nebo infekce. Je proto nutné se při diagnostice zaměřit na odhalení příznaků, které signalizují závažnou spinální patologii, tzv. „red flags“....

Vaskulární demence

Vascular dementia

MUDr. Filip Caisberger, doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Interní Med. 2018; 20(3): 156-159  

Práce stručně shrnuje základní klinická doporučení pro diagnostiku a léčbu vaskulární demence.

Autoimunitní hemolytická anémie komplikující průběh chronické lymfatické leukemie

Autoimunne haemolytic anaemia as a complication of a Chronic Lymphocytic Leukaemia

MUDr. Barbora Havlíčková

Interní Med. 2018; 20(3): e9-e14 | DOI: 10.36290/int.2018.056  

Chronická lymfatická leukemie (CLL) je lymfoproliferativní onemocnění s nízkou malignitou, jehož podstatou je klonální proliferace maligně transformovaných vyzrálých B‑ lymfocytů, s poruchou schopnosti apoptotické destrukce a současně nekontrolovanou proliferací. Kombinací všech těchto faktorů následně dochází k postupnému nárůstu množství lymfocytů. Toto onemocnění je spojeno s mnoha infekčními a autoimunitními komplikacemi při absenci fyziologické odpovědi na antigenní podněty. Nejčastěji se vyskytuje autoimunitní hemolytická anémie (AIHA) a autoimunitní trombocytopenie. Prognóza onemocnění je různorodá, léčba onemocnění je komplexní a zahrnuje...