Co to je za nemoc a proč ji neléčíme?

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

Interní Med. 2019; 21(1): 3  

Diagnostika a terapie překryvu astmatu a CHOPN (ACO)

Diagnosis and treatment of asthma‑COPD overlap (ACO)

doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 8-13 | DOI: 10.36290/int.2019.002  

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a asthma bronchiale (AB) jsou obě chronická zánětlivá onemocnění především průdušek, ale jsou to i značně heterogenní syndromy, které mohou koexistovat a vytvářet zvláštní fenotypy. V současnosti víme, že existuje zastřešující překryv CHOPN a astmatu, v anglosaské literatuře s označením asthma‑chronic obstructive pulmonary disease overlap (ACO). Je velkou snahou pneumologů najít nějaký univerzální návod, jak tento překryv pojmenovat, diagnostikovat a následně léčit. Mezi obstrukčními plicními nemocemi je jeho výskyt asi v 7–20 %. Nemocní mají často větší potíže, než je tomu u pacientů pouze s astmatem...

Osteoporóza – 2. část
Farmakoterapie

Osteoporosis – 2nd part, pharmacotherapy

MUDr. Petra Matalová, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 14-19 | DOI: 10.36290/int.2019.039  

Terapie osteoporózy je různorodá, nicméně jejím základem je kromě fyzické aktivity dostačený přísun vápníku potravoua syntéza vitaminu D v pokožce po ozáření sluncem. Pokud množství těchto nutrientů není v potravě dostatečné, musí sesuplementovat medikamentózně. Druhou nejčastější léčebnou modalitou je léčba antiresorpční, zahrnující zejména bisfosfonáty,dále pak léčba osteoanabolická. Nověji je k dispozici i léčba biologická. Terapie by měla být dlouhodobá a je nutnáadherence a motivace pacienta k léčbě.

Diabetes mellitus po transplantaci orgánů

Diabetes mellitus after organ transplantation

MUDr. Dominika Goldmannová, MUDr. Ondřej Krystyník, doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.,, prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc.

Interní Med. 2019; 21(1): 20-23 | DOI: 10.36290/int.2019.003  

Diabetes mellitus patří mezi závažná metabolická onemocnění se stoupající incidencí, které může jednak vést k chronickému onemocnění ledvin a jednak jej řadíme k nejzávažnějším komplikacím u pacientů po transplantaci solidních orgánů. Výskyt potransplantačního diabetu (PTDM) je spojený s vyšším rizikem kardiovaskulárních komplikací a horší funkcí transplantovaných orgánů ovlivňující morbiditidu a mortalitu pacientů. Rizikové faktory dělíme na neovlivnitelné (věk, pohlaví, rasa, genetika) a ovlivnitelné (obezita, proteinurie, perioperační hyperglykemie, infekce, imunosupresivní terapie). Pre a po‑transplantační management poté může být upraven...

Přehled lékových interakcí přímých perorálních antikoagulancií

Overview of drug interactions of direct oral antikoagulants

MUDr. Katarína Bielaková, PhD., prof. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Interní Med. 2019; 21(1): 24-27 | DOI: 10.36290/int.2019.004  

Po dlouhé roky byly antagonisté vitaminu K jedinými dostupnými perorálními antikoagulancii. Situace se ale změnila vstupemnových antikoagulancií. Antikoagulační efekt této nové skupiny je méně ovlivnitelný interakcemi s potravou a předepsanýmiléky a další volně dostupnou medikací. Nicméně možné lékové interakce je nutno zvažovat i při použití přímych orálních antikoagulancií(DOAC). V tomto přehledném článku uvádíme možné interakce.

Farmakoterapie idiopatických střevních zánětů

Pharmacotherapy of inflammatory boweldisease

MUDr. Hana Dujsíková, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 28-31  

Pod pojmem idiopatické střevní záněty rozumíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Postihují nejčastěji ileocékální oblast, resp. tlusté střevo. Etiologie onemocnění je neznámá, na vzniku onemocnění se podílí více faktorů. Tento fakt neumožňuje léčbu kauzální, léčba je možná pouze symptomatická. Základní skupiny léků, které využíváme k léčbě idiopatických střevních zánětů, jsou aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a biologická léčba. Za doplňkovou léčbu považujeme antibiotika a probiotika, ve specifických případech volíme parenterální nebo enterální výživu. Léčba je pro každého pacienta zvolena individuálně, její efektivitu výrazně zvyšuje...

Možnosti kombinační farmakoterapie arteriální hypertenze a dyslipidemie v ovlivnění kardiovaskulárního rizika

The posibilities of combination pharmacotherapy of arterial hypertension and dyslipidemia in cardiovascular risk reducing

MUDr. Barbora Nussbaumerová, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 32-38  

Arteriální hypertenze a dyslipidemie patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory aterosklerotických vaskulárních onemocnění. Většina hypertoniků potřebuje k dosažení cílových hodnot krevního tlaku kombinační léčbu. Zásadní novinkou aktuálně platných odborných doporučení je zahájení léčby arteriální hypertenze dvojkombinací antihypertenziv v jedné tabletě (fixní kombinace). Do kombinace první volby patří inhibitor ACE/sartan + blokátor kalciových kanálů nebo diuretikum. Vzhledem k tomu, že až 70 % hypertoniků trpí i dyslipidemií, je třeba uvažovat o přidání statinu do léčby u těchto osob dle výše jejich kardiovaskulárního (KV) rizika. Užití fixních kombinací...

Léčba hypercholesterolemie evolocumabem

Treating hypercholesterolaemia with evolocumab

doc. MUDr. Richard Češka, CSc., MUDr. Michaela Šnejdrlová, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.,, MUDr. Tereza Altschmiedová, doc. MUDr. Tomáš Štulc, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 40-46  

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) představují stále zásadní problém pro všechny země západní civilizace i pro země, které je svým ekonomickým rozvojem následují. I když vlastní léčba KVO doznala v posledních letech obrovských úspěchů, přeci jen nemenší (nebo dokonce ještě větší) význam má ovlivnění rizikových faktorů (RF). Mezi těmi pak hraje zásadní roli, jako primární cíl léčby, LDL-C. Základem léčby jsou samozřejmě nefarmakologická opatření s důrazem na změnu životního stylu. U vysokého procenta nemocných však musíme sáhnout k farmakologické léčbě. Jejím základním pilířem jsou statiny, v kombinační léčbě pak ke snížení LDL-C přidáváme ezetimib....

Rhabdomyolýza u pacientů s vysokonapěťovým elektrotraumatem: současný management a vlastní zkušenosti

Rhabdomyolysis in patients with high‑voltage

MUDr. Jakub Holoubek, doc. MUDr. Břetislav Lipový, Ph.D., MBA, MUDr. Filip Raška, MUDr. Hana Řihová, MUDr. Ivan Suchánek, prof. MUDr. Pavel Brychta, CSc.

Interní Med. 2019; 21(1): 51-54 | DOI: 10.36290/int.2019.009  

Rhabdomyolýza představuje závažnou komplikaci v průběhu fáze popáleninového šoku i akutní nemoci z popálení. Pokud není promptně diagnostikována a léčena, může způsobit ireverzibilní poškození zejména renálních funkcí. Ambivalentní postoj k terapii rhabdomyolýzy u pacientů s vysokonapěťovým elektrotraumatem způsobuje, že v mnoha otázkách této problematiky neexistuje jednoznačný konsensus. Účelem tohoto článku je poukázat na potenciální riziko rozvoje rhabdomyolýzy u vysoce specifické skupiny pacientů a také shrnout současný management terapie takto postižených pacientů. Diagnostiko‑terapeutický postup je také znázorněn v prezentované kazuistice.

Dulaglutid

Dulaglutide‑pharmacological profile

MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(1): 62-66 | DOI: 10.36290/int.2019.011  

Dulaglutid, injekčně podávané antidiabetikum, patří mezi dlouhodobě působící agonisty receptoru pro glukagon‑like peptid 1 (GLP-1). Při vyšších koncentracích glukózy po aplikaci dulaglutidu dochází k uvolnění inzulinu, dále dulaglutid potlačuje sekreci glukagonu, což vede ke snížení hepatální produkce glukózy. Jako všechny agonisté receptoru pro GLP-1 zpomaluje vyprazdňování žaludku. Dochází k ovlivnění jak lačné, tak postprandiální glykemie, HbA1c a hmotnosti. Prodloužený biologický poločas 4,7 dne umožňuje injekční aplikaci 1× týdně v kteroukoli denní dobu nezávisle na jídle. Ustálené stavy plazmatických koncentrací byly dosaženy mezi 2 až...

Vitamín D3, jeho aspekty a možné využitie pre urológiu

Vitamin D3, its aspect and possible use for urology

doc. MUDr. Juraj Fillo, PhD., MPH, MUDr. Michaela Levčíková

Interní Med. 2019; 21(1): 47-50  

Je stále viac dôkazov z experimentálnych a epidemiologických štúdií poukazujúcich na to, že deficit D vitamínu môže byť príčinou zvýšenej chorobnosti, rakoviny a s ňou spojenej úmrtnosti. Deficit vitamínu D je veľmi rozšírený a väčšina populácie v Európe, hlavne v severnej časti trpí jeho nedostatkom. Sľubné poznatky o vitamíne D v prevencii a liečbe sú známe vyše 30 rokov. Významné výsledky s doplnením D3 sa dosiahli pri kolorektálnom karcinóme a karcinóme prsníka. V práci rozoberáme štúdie s vplyvom vitamínu D3 na rakovinu prostaty. Výsledky sú kontroverzné. Odporúčané dávky v rôznych prácach sú vrátane bezpečnostného limitu od 600 do 4 000 IU na...

Pacient s otoky dolních končetin

Patient with lower limb swelling – frequent problem in GP surgery

MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Interní Med. 2019; 21(1): 55-60  

Edém dolních končetin je častým problémem v klinické praxi. Může být projevem mnoha patofyziologických stavů, u nichžse objevuje řada faktorů ovlivňujících tlakovou rovnováhu mezi kapilárou a intersticiálním prostorem. Chronický edém dolníkončetiny může být spojen se systémovým onemocněním nebo může mít lokální příčinu omezenou pouze na dolní končetiny.V klinické praxi je důležitá diferenciace chronické žilní nedostatečnosti, hluboké žilní trombózy a lymfatického edému s edémyz jiných příčin. Tento článek se zaměřuje na rychlou orientaci v etiologii, diferenciální diagnostice a léčbě edému dolních končetin.