Interní Med. 2010; 12(4): 175
-
Interní Med. 2010; 12(4): 178-180
Přístup k léčbě diabetu 2. typu se v posledních letech výrazně změnil. Základem léčby jsou i nadále nefarmakologická opatření – dieta a změna životního stylu diabetika. Současně je nutná i včasná farmakologická léčba, kterou obvykle zahajujeme již v čase diagnózy diabetu. K dispozici jsou nové skupiny antidiabetických léků, ovlivňující různé patogenetické mechanizmy, což umožňuje individualizovat léčbu specifickým potřebám diabetika.
Interní Med. 2010; 12(4): 182-185
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které vede k progredující prekapilární plicní hypertenzi a bez léčby relativně rychle k selhání pravé komory srdeční a k úmrtí nemocného. PAH vzniká buď z neznámé příčiny, nebo je asociována se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce, abúzus některých anorektik). Současnou farmakoterapii PAH lze rozdělit na konvenční (léčba srdečního selhání, antikoagulační léčba, blokátory kalciových kanálů) a specifickou (prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy...
Interní Med. 2010; 12(4): 186-190
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je v současnosti čtvrtou příčinou mortality ve světě a předpokládá se, že bude třetí v roce 2020. Prevalence CHOPN je různá v různých regionech světa, ale odhaduje se, že postihuje asi 10 % celosvětové dospělé populace. I když jde o chronické onemocnění, které nemůžeme úplně vyléčit, dnes se o něm začíná mluvit jako o nemoci preventabilní (hlavně redukcí kouření) a léčitelné, když jsem schopni zlepšit průběh nemoci, včetně symptomů, exacerbací, zdravotního stavu i prognózy. Včasná diagnostika a léčba má nesporné farmakoekonomické výhody.
Interní Med. 2010; 12(4): 191-195
Gravidita klade zvýšené nároky na funkci štítné žlázy, protože stoupá potřeba tyreoidálních hormonů (zásobení organizmu matky i plodu) a je nutný zvýšený přívod jodu. Gravidita ovlivňuje diagnostiku tyreopatií – stoupá vázaná frakce tyreoidálních hormonů, mění se sekrece TSH (vlivem endokrinní funkce placenty). V terapii jsou nutné úpravy dávkování tyreoidálních hormonů (zvýšení dávek tyroxinu) a zvýšený přívod jodu (100 μg jodu denně navíc – nejlépe ve formě tablet KI). Vzhledem k významu i mírně porušené funkce štítné žlázy a saturace jodem pro vývoj plodu (hl. CNS) a pro průběh těhotenství a porodu je nutné posoudit význam...
Interní Med. 2010; 12(4): 196-199
V článku jsou shrnuty základní aspekty etiopatogeneze, diagnostiky, klasifikace a léčby bronchiálního astmatu.
Interní Med. 2010; 12(4): 200-204
Chronická bolest (CHB) představuje v současnosti velký zdravotnický problém. 40–60 % pacientů trpících CHB nemá dostatečnou úlevu od bolesti. Rozhodujícím faktorem v terapeutickém postupu je správné hodnocení a určení typu bolesti podle etiologie, které vede k nastavení účelné farmakoterapie. V dnešní době je již zaznamenáván ústup od opiofobie a opioidy se stávají běžnou součástí CHB. To umožňuje minimalizovat nežádoucí účinky oblíbených nesteroidních antiflogistik. Po vyčerpání všech možností farmakoterapie, rehabilitace a psychoterapie nastupují invazivní analgetické metody, které zejména v oblasti neuromodulací zaznamenávají rychlý...
Interní Med. 2010; 12(4): 212-217
Cílem této práce je zjistit, jak se změnila léčba a kontrola hypertenze v náhodně vybraném populačním vzorku České republice za posledních 10 let. Za posledních deset let u náhodně vybraného vzorku populace ČR narostla prevalence hypertenze, zlepšila se léčba i kontrola hypertenze.
Interní Med. 2010; 12(4): 218-219
Kazuistika poukazuje na případ 53leté pacientky hospitalizované v létě 2008 s diagnózou klíšťové meningoencefalitidy v kombinaci s borreliovou nákazou. Průběh onemocnění byl komplikován rozvojem paraparézy dolních končetin a nutností přechodné observace i na jednotce intenzivní péče a následné dlouhodobé rehabilitační terapie. Navíc bylo během hospitalizace u pacientky diagnostikováno i další onemocnění přenášené klíšťaty na našem území – ehrlichióza.
Interní Med. 2010; 12(4): 223-224
Glitazony jsou antidiabetika fungující na bazi aktivace receptorů PPAR (receptory aktivované peroxizomovými proliferátory). Vzhledem k mnohočetným účinkům vyvolaným aktivací PPAR receptorů vedou tyto léky nejen ke snížení glykémie a pozitivnímu ovlivnění inzulínové rezistence, ale také ke snížení prozánětlivého stavu, mírnému poklesu krevního tlaku a řadě dalších pozitivních účinků. Kromě těchto příznivých účinků jsou v poslední době zejména v souvislosti s rosiglitazonem diskutovány také jeho možné nežádoucí účinky u pacientů s ICHS. Cílem tohoto sdělení je přehledné shrnutí výsledků ukončených studií s rosiglitazonem zejména u rizikových...
Interní Med. 2010; 12(4): 205-208
Parkinsonova choroba (PN) je progresivní neurologické onemocnění, které je charakterizováno zejména tremorem, rigiditou, bradykinezou a posturální instabilitou, významným příznakem však může být i kognitivní postižení. Řízení motorových vozidel může být negativně ovlivněno motorickými příznaky PN, ale také řadou nemotorických příznaků, dále zrakovým postižením, farmakoterapií či jinými komorbiditami. Pro pacienty s PN neexistují jednoznačné podmínky k řízení. Výsledky z literatury ukazují potřebu individuálního posuzování jejich stavu – je nutno věnovat pozornost nejen hybnému postižení, ale i kognitivním funkcím a spánkovým a zrakovým...
Interní Med. 2010; 12(4): 209-211
Podle Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy rozlišujeme skupinu primárních a sekundárních bolestí hlavy. Sekundární bolesti hlavy mají na rozdíl od primárních prokazatelnou příčinu, některé z nich mohou být příznakem závažného až život ohrožujícího onemocnění. Jedná se o cévní onemocnění mozku, zejména subarachnoidální či intracerebrální krvácení, disekci krkavice a žilní trombózu, mozkové nádory, neuroinfekce a závažná kraniocerebrální traumata. Ke správné a včasné diagnostice nás mohou přivést varovné příznaky, tzv. rudé praporky.
Interní Med. 2010; 12(4): 220-222
Akutní poškození ledvin (AKI, acute kidney injury) je častou komplikací hospitalizovaných pacientů a je spojeno s významnou mortalitou a morbiditou. Prvním krokem v jeho prevenci je identifikace osob, které jsou ve vysokém riziku rozvoje AKI. Těmi jsou především pacienti s chronickým onemocněním ledvin, aterosklerózou, cukrovkou, chronickým srdečním selháním a/nebo malnutricí. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory vzniku AKI v nemocnici jsou sepse, velké chirurgické výkony (především kardiochirurgické a cévní), výrazná hypovolémie, těžká pankreatitida, nefrotoxické léky a radiokontrastní látky. Ochrana ledvin je založena především na včasné...
Interní Med. 2010; 12(4): 225-226
Olomouc – Více než čtyři sta lékařů a sester se sjelo ve dnech 25.–26. března na V. ročník konference ambulantních internistů Interní medicína pro praxi do Olomouce. Rekordní účast byla způsobená jistě i zvolením vhodného termínu a především atraktivního programu, který pokryl vnitřní lékařství ve velkém rozsahu, nepřekrýval se s aktuálními tématy jarních přednáškových cyklů a promluvila na něm řada vynikajících osobností interní medicíny a ostatních odborností.
Interní Med. 2010; 12(4): 227
-