Interní Med. 2007; 9(6): 259
Interní Med. 2007; 9(6): 262-264
Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny a jejich účinky nejen na kardiovaskulární systém přitahují pozornost odborné i laické veřejnosti již řadu let. Výsledkem jsou tisíce článků a řada monografií, které se zabývají především vlivem konzumace omega-3 mastných kyselin rybího (v menší míře i rostlinného) původu na kardiovaskulární systém. Zvýšení konzumace rybích olejů či doplňků s obsahem eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) kyseliny jsou součástí většiny odborných doporučení pro prevenci kardiovaskulárních příhod. Přes množství dat z laboratorních, experimentálních i klinických studií přetrvává řada otázek. Jaký typ a forma omega-3 mastných...
Interní Med. 2007; 9(6): 265-267
Cestovní lékařství je nový lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčením nemocí vznikajících v souvislosti s cestováním. Základem prevence těchto onemocnění je podrobná informace cestovatele o všech zdravotních rizicích v oblasti, kterou hodlá navštívit. V článku uvádíme stručný návod, jak předcházet poruchám zdraví způsobeným teplým klimatem, slunečním zářením, dopravou a jak se chránit před úrazy.
Interní Med. 2007; 9(6): 268-272
Kombinace diabetu (DM) a tyreopatií je častější, než odpovídá jejich výskytu v populaci (asi 5–7 %), a znamená často problémy. Poruchy glykoregulace a diabetes mellitus se vyskytují u 10–20 % tyreopatií, nejčastěji u tyreotoxikózy Graves – Basedowova typu. Základem léčby je úprava tyreoidální funkce, která může v časných fázích zabránit vzniku trvalého diabetu. U DM se vyskytuje tyreopatie zejména při jeho autoimunitním původu (DM 1, LADA). Nejčastější je vznik autoimunitní tyreoiditidy, protilátky proti tyreoidálním antigenům se vyskytují u 30–60 % žen s DM 1 vzniklým v časné dospělosti. Porucha funkce (hypo –...
Interní Med. 2007; 9(6): 273-275
Hypertenzní choroba (jak systolický, tak diastolický krevní tlak – sTK resp. dTK) má přímou souvislost i s výskytem centrálních mozkových příhod (CMP). Ovlivněním hypertenze zabráníme CMP v daleko větší míře než ovlivněním jiných rizikových faktorů. Léčba hypertenze tedy patří k základním krokům primární a sekundární prevence CMP. Některé studie naznačují, že určité skupiny přípravků mají proti jiným v léčbě hypertenze větší dopad v prevenci CMP. Článek se snaží o shrnutí recentních poznatků.
Interní Med. 2007; 9(6): 276-279
Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie (9). Morfologický obraz sarkoidózy tvoří epiteloidní granulomy v různých orgánech a tkáních, které vznikají akumulací T-lymfocytů a transformovaných makrofágů. V granulomech nedochází ke kaseifikační nekróze, může být přítomna nekróza fibrinoidní s následnou resorbcí nebo vznikem centrální hyalinní fibrózy (3). Název onemocnění je sice odvozen z prvních histopatologických popisů, ale stanovení diagnózy sarkoidózy dnes stojí na syntéze morfologických, klinických, rentgenologických, funkčních a imunologických údajů. Tyto charakteristiky spojuje tzv. deskriptivní definice sarkoidózy z...
Interní Med. 2007; 9(6): 280-282
Článek se zamýšlí nad optimální dobou trvání sekundární tromboprofylaxe po prodělané tromboembolické nemoci (TEN) a nad pravděpodobností její recidivy. Zdůrazňuje individuální přístup k pacientům po prodělané TEN. Snaží se dát lékařům návod, jak u konkrétního nemocného co nejlépe odhadnou nebezpečí opakování onemocnění. Ukazuje, že odpověď na otázku, jaká je optimální délka antikoagulační léčby, vede přes stratifikaci nemocných podle rizika recidivy TEN na málo rizikové a vysoce rizikové. K tomuto rozdělení pacientů se v současnosti používají následující parametry – pohlaví, hladina D-dimérů v průběhu a po ukončení antikoagulační léčby, přítomnost...
Interní Med. 2007; 9(6): 283-287
Polycystická choroba ledvin autosomálně dominantního typu (PCHLAD) je nejčastější dědičné onemocnění ledvin s frekvencí výskytu až 1:500. Jedná se o geneticky heterogenní onemocnění způsobené mutacemi v genu PKD1 (na 16. chromozomu) nebo v genu PKD2 (na 4. chromozomu). K selhání ledvin dochází u pacientů s mutacemi v PKD1 genu v průměru v 54 letech a s mutacemi v PKD2 genu v 74 letech. Typickým nálezem je nález zvětšených ledvin prostoupených cystami. Senzitivní neinvazivní diagnostickou metodou je ultrazvuk ledvin. Již ve stadiu normálních renálních funkcí je přítomna hypertenze až u 70 % pacientů. Mezi další renální komplikace patří infekce...
Interní Med. 2007; 9(6): 302
Ve dnech 31. 5. a 1. 6. 2007 se v Olomouci uskutečnily XXVI. dny mladých internistů České republiky a Slovenska. Střídavé konání této akce v Martině a v Olomouci se již stalo tradicí a opět se jí zúčastnila řada mladých lékařů z obou republik.
Interní Med. 2007; 9(6): 288-291
Ftaláty jsou estery kyseliny ftalové, skupina masově syntetizovaných chemických látek se schopností kumulovat se v biologických tkáních. Toxicita ftalátů pro člověka i zvířata vzbuzuje znepokojení, ačkoli její přesné mechanizmy a její úroveň se u jednotlivých ftalátů mohou lišit. Lékařská péče patří k významným zdrojům expozice člověka ftalátům, zejména di (2-etylhexyl) ftalátu (DEHP). Zdrojem ftalátů jsou zdravotnické pomůcky vyrobené z polyvinylchloridu (PVC), např. infuzní a transfuzní sety, soupravy pro hemodialýzu a parenterální výživu, kyslíkové masky atd. Komerčně dostupné jsou však bezpečnější alternativy z materiálů neobsahujících ftaláty...
Interní Med. 2007; 9(6): 292-295
Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je stresující chronický stav charakterizovaný urgencí, s/nebo urgentní inkontinencí, obvykle provázený častým močení a nykturií. Postihuje miliony lidí na celém světě, nezávisle na věku, pohlaví a rase. Prevalence vzrůstá s věkem a je relativně větší u žen než u mužů. Léčba OAB je zaměřena na snížení vyčerpávajících symptomů a zlepšení celkové kvality života pacientů. Ve sdělení je podán přehled o známé farmakologické léčbě OAB a UI se zaměřením na anticholinergika (léky 1. linie).
Interní Med. 2007; 9(6): 296-298
Interní Med. 2007; 9(6): 299-300
Bolest patří mezi jeden z nejčastějších počátečních příznaků onkologického onemocnění často se podílející na zhoršování kvality života pacientů. Základní strategie farmakologické léčby bolesti vychází ze třístupňového žebříčku WHO. Základ terapie tvoří neopioidní analgetika, v případě jejich neúčinnosti se přidávají slabé opioidy, které mohou být následně nahrazeny opioidem silným. V případě selhání léčby je vhodné se obrátit na specializované pracoviště léčby bolesti.
Interní Med. 2007; 9(6): 301-302
Stanovisko výboru Sdružení ambulantních internistů ČR (SAI) k dokumentům ČLK "Věcný záměr novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb." a "Reforma zdravotnictví – co si na nás připravila vláda" (8. 6. 2007)