Interní Med. 2010; 12(11): 527
Interní Med. 2010; 12(11): 531-534
K zajištění dodávky inzulinu je vhodné používat určitou kombinaci různých inzulinových přípravků. V zásadě můžeme inzulinové režimy rozdělit na konvenční (= aplikace 1 nebo 2 injekcí/den depotního či směsi depotního a krátce působícího inzulinu) a intenzifikované (= aplikace 3 a více denních injekcí krátce působícího a depotního inzulinu + selfmonitoring a další opatření) inzulinové režimy. Mezi intenzifikované inzulinové režimy patří i léčba kontinuální subkutánní infuzí inzulinu pomocí inzulinové pumpy. Volba určitého typu inzulinového režimu závisí na průběhu hladin glykemie konkrétního pacienta – lačnou hyperglykemii ovlivní nejspíše...
Interní Med. 2010; 12(11): 535-539
V článku jsou shrnuty současné poznatky a nejdůležitější informace týkající se problematiky myelodysplastického syndromu (MDS), jeho diagnostiky a diferenciální diagnostiky i s ohledem na přínos stěžejních laboratorních metod. Dále je zmíněna nová klasifikace tohoto syndromu, která je spolu s dalšími prognostickými systémy a ukazateli určující pro volbu léčby. Léčebné možnosti pak zahrnují širokou škálu modalit od léčby podpůrné, přes podávání růstových faktorů krvetvorby, imunosupresiv, chemoterapie až po transplantaci krvetvornými buňkami (KB).
Interní Med. 2010; 12(11): 540-544
Hormonální účinky androgenů mohou negativně ovlivnit vzhled jedince. Vyvolané změny u žen nebo dětí závisí na hladině endogenních či exogenních androgenů nebo na zvýšené citlivosti cílových orgánů k normální hladině androgenů v krvi. Zevním projevem hyperandrogenemie jsou kožní změny: především zvýšení tvorby kožního mazu, akné, hirsutizmus, dále androidní obezita a androgenní alopecie. Při delším působení androgenů u žen vznikají odchylky v metabolizmu tuků a cukrů, objevují se rizika vzniku diabetes mellitus, ale i kardiovaskulárních chorob. Hirsutizmus je definován jako patologický růst a distribuce ochlupení u žen, způsobený androgenní...
Interní Med. 2010; 12(11): 558-560
Alergie na vaječné bílkoviny je běžná u dětí s atopickým ekzémem. Vznik potravinové alergie na vaječné bílkoviny v dospělosti je vzácný. Popisujeme případ 58leté ženy s dermorespiračním syndromem, u které byl atopický ekzém diagnostikován v pozdějším věku a u které byla zjištěna multiproteinová senzibilizace na běžné inhalační a potravinové alergeny. Pacientka trpí alergií na inhalační alergeny včetně peří s klinickými projevy dušnosti a rinokonjunktivitidy. V rámci vyšetření potravinové alergie byla zaznamenána klinická reakce s projevy zhoršení atopického ekzému zvláště po vaječných bílkovinách; vzhledem k výsledkům vyšetření a průběhu onemocnění...
Interní Med. 2010; 12(11): 561-564
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je léčba a kontrola hypertenze v ordinacích praktických lékařů a ordinacích interních a kardiologických. Jsou to dvě práce, které se nedají srovnat vzhledem k odlišnému uspořádání souboru. Nicméně přinášejí data, která vycházejí z běžné klinické praxe.
Interní Med. 2010; 12(11): 565-569
Článek předkládá přehled výzkumu zabývajícího se působením gliklazidu MR v řadě aspektů patofyziologie cévních změn u diabetu. Účinnost tohoto preparátu je ověřena dlouhodobým využitím v klinické praxi, ovšem gliklazid MR má jisté výjimečné farmakologické vlastnosti a hemovaskulární a antioxidační působení, kterými se liší od ostatních zástupců skupiny derivátů sulfonylurey. Vznik vaskulárního postižení u diabetu je komplexní proces zahrnující řadu rozdílných, ale vzájemně propojených složek, např. oxidační stres a endotelovou dysfunkci lze příznivě ovlivnit léčbou gliklazidem nezávisle na zlepšení kompenzace diabetu. Spolu s nízkým potenciálem...
Interní Med. 2010; 12(11): 545-547
Demence je diagnóza klinická. Důležité je na možnost demence včas pomyslet, potvrdit diagnózu syndromu demence a odlišit ji od jiných stavů projevujících se narušením kognitivních funkcí. Nejčastější formou je Alzheimerova nemoc, která se typicky projevuje ztrátou paměti, a postupně se přidávají další kognitivní deficity. Vaskulární demence je založena na průkazu přímé souvislosti mezi kognitivním deficitem a vaskulární lézí. Demence po iktu, kdy v týdnech a měsících po prodělané cévní mozkové příhodě se u pacienta může rozvinout kognitivní postižení, však nemusí být vždy demencí vaskulární. Ačkoliv diagnostika a terapie demencí je doménou...
Interní Med. 2010; 12(11): 548-551
Autoři představují materiál Evropské rinologické společnosti EP3OS z r. 2007, konsensus o diagnostice a léčbě rinosinusitidy a nosní polypózy. Algoritmy vycházejí z publikací postavených na medicíně založené na důkazech. Článek prezentuje postup léčby u akutní rinosinusitidy a chronické rinosinusitidy pro praktické lékaře a specialisty mimo ORL. Prosté rtg snímky dutin nejsou vůbec doporučovány ani u akutní ani u chronické rinosinusitidy, CT je indikováno pouze v případě zvažování komplikací nebo chirurgického řešení. Základním lékem u chronických rinosinusitid jsou lokální kortikoidy. Konzervativní léčba hraje u rinosinusitid hlavní roli,...
Interní Med. 2010; 12(11): 552-557
Bolest v oblasti dolních zad (BZ) je jako klinický syndrom definována bolestí, svalovým napětím a ztuhlostí v oblasti mezi dolním okrajem žeber a gluteálními rýhami s bolestmi dolních končetin nebo bez nich. BZ jsou v současnosti závažným medicínským a sociálně ekonomickým problémem s trvalou roční prevalencí 60–85 %. Článek je zaměřen na nespecifické bolesti zad, které nebývají většinou v popředí zájmu neurologů. Základní dělení BZ je na akutní a chronické. Z klinického hlediska je však důležité rozdělení na specifické a právě nespecifické (bez prokazatelně zjištěné progresivní patologie – skoro až 90 % případů). Z praktického...
Interní Med. 2010; 12(11): 570