Interní Med. 2013; 15(6-7): 191
Interní Med. 2013; 15(6-7): 195-200
Sympatický nervový systém se významně podílí na patofyziologii hypertenze. Novou technikou je denervace renálního sympatiku radiofrekvenční katetrizační ablací (RDN). Na rozdíl od dilatace stenóz renálních tepen, RDN není bezpostředně spojena s výrazným poklesem tlaku, který je pozvolný s maximem mezi 1–6 měsíci po výkonu. Je však nadále setrvalý a na základně výsledků současných studií i dlouhodobý. Zatím byla indikována u rezistentní hyperteze, kdy podání minimálně tří antihypertenzních léků včetně diuretika neupravilo závažnou hypertenzi a nemocný byl ohrožen rozvojem orgánového poškození spolu s kardiální a renální insuficiencí. Lze...
Interní Med. 2013; 15(6-7): 201-204
Clostridium difficile je v současnosti hlavní příčinou nozokomiálních průjmů v rozvinutých zemích světa. Infekce Clostridium difficile (CDI) je potencionálně smrtelné onemocnění s celosvětově narůstající incidencí. Navzdory intenzivnímu výzkumu nových léků účinných na CDI, představuje léčba CDI stále velký problém zejména vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku rekurence a rezistence na léčbu.
Interní Med. 2013; 15(6-7): 206-209
Účinný selfmonitoring glykemií je kritickým prvkem při bezpečné léčbě pacientů s diabetem. Napomáhá jim při samostatném zvládání diabetu (self-managementu). Lékařům pak poskytuje podklady pro hodnocení kvality léčby, umožňuje její individualizaci a signalizuje včas nutnost její úpravy. Osobní glukometry určené pro běžný selfmonitoring glykemií mají tedy u všech pacientů velký význam pro dlouhodobou kompenzaci diabetu a pro snížení rizika rozvoje diabetických komplikací. Význam přesného měření glykemie však stoupá u pacientů léčených inzulinem, především v intenzifikovaných schématech. Pacienti s diabetem 1. typu a vysokou citlivostí k inzulinu...
Interní Med. 2013; 15(6-7): 210-213
V roce 1997 byl „Doporučeným postupem“ definován nedostatek růstového hormonu v dospělosti jako samostatná klinická jednotka. Substituce růstového hormonu postupně pronikla do běžné praxe. S přibývajícími zkušenostmi a délkou doby léčby deficitu růstového hormonu se pochopitelně objevila celá řada otázek, na které, jak se ukazuje, nelze vždy zcela jednoznačně a beze zbytku odpovědět. Výběr nemocných vhodných pro léčbu růstovým hormonem v dospělosti je poměrně striktní. Roky praxe umožnily vytvořit určité schéma, podle něhož je možné nastavit odpovídající substituční dávku nemocnému. Zkušenosti posledních let postupně rozptylují...
Interní Med. 2013; 15(6-7): 215-219
Léčba stabilní anginy pectoris (AP), založená na ovlivnění metabolizmu kardiomyocytů, je zkoumána již řadu let. Nové přístupy ve zlepšování a optimalizaci energetického metabolizmu srdce farmakologickým ovlivněním komplexní kaskády dějů během ischemie na různých úrovních jsou slibnými prostředky k protekci kardiomyocytů. Základním principem je inhibice oxidace mastných kyselin a stimulace glukózového metabolizmu. Nabízejí se však i jiné postupy, jako například ovlivnění zásoby ATP přímým zásahem do metabolizmu nukleotidů. U nás nejrozšířenějším a již tradičním preparátem je trimetazidin, jehož účinky na zvýšení tolerance zátěže a snížení frekvence...
Interní Med. 2013; 15(6-7): 220-224
Diabetes mellitus a srdcové zlyhávanie sú ochorenia, výskyt ktorých má epidemický charakter. Zdá sa, že diabetes súčasne podporuje epidémiu srdcového zlyhávania. Čím ťažšia je klinická forma srdcového zlyhávania, tým vyššia je pravdepodobnosť prítomnosti diabetu. Nezávisí od toho, či ide o systolické alebo diastolické srdcové zlyhávanie. V patofyziológii srdcového zlyhávania u diabetikov sa uplatňuje myokardiálna ischémia, metabolické zmeny a diabetická kardiomyopatia. Dôležitá je i aktivácia renín-angiotenzín-aldosterónového systému, najmä jej alternatívna dráha s enzýmom ACE-2. Autori sa venujú i klinickým prejavom a manažmentu ochorenia....
Interní Med. 2013; 15(6-7): 225-228
Šternberk, člen skupiny Agel 2Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Šternberk Kazuistika popisuje případ pacienta, s náhodně ultrasonograficky verifikovaným hypoechogenním ložiskem jater. Následné CT vyšetření ukázalo vztah ložiska ke stěně duodena. V rámci došetřování byly postupně vyloučeny malignita, absces či zánětlivé onemocnění duodena s fistulací do jater. Následná ezofagogastroduodenoskopie prokázala vřed bulbu duodena s penetrací do jater. Terapeuticky byl zvolen konzervativní postup s nasazením maximální perorální dávky inhibitorů protonové pumpy s úplnou restitucí stavu. Pacient byl po celou dobu asymptomatický.
Interní Med. 2013; 15(6-7): 229-232
Cíl: Cílem práce je předložit přehlednou analýzu možné asociace poruch posturální stability a dětské obezity. Metody: Užitými metodami byly kompilace a komparace dostupné odborné literatury, využití dosavadních terapeutických zkušeností autorů, které byly v týmu podrobeny kritické diskuzi. Výsledky: Práce prokázala negativní vliv obezity na posturální stabilitu dětí s obezitou. Autoři doporučují vyšetření posturální stability jako součást komplexního vyšetření obézního dítěte a jeho výsledek pak zohlednit v preskripci pohybové aktivity.
Interní Med. 2013; 15(6-7): 234-235
Interní Med. 2013; 15(6-7): 236-239
Perioperační příprava pacientů užívajících antikoagulační terapii zahrnuje zhodnocení a vybalancování individuálního rizika tromboembolizmu a krvácení. Vysazení perorální antikoagulační léčby je obvykle nezbytné před většinou chirurgických zákroků, avšak zvyšuje riziko trombotických komplikací. K periprocedurálnímu snížení rizika tromboembolizmu využíváme přechodné nahrazení warfarinu nízkomolekulárním heparinem či nefrakcionovaným heparinem, čímž však zvyšujeme riziko krvácení. K optimálnímu vybalancování těchto rizik je zásadní načasování vysazení warfarinu a zahájení předoperační a pooperační aplikace parenterálního antikoagulans.